Jitrocel kopinatý
Plantago lanceolata
Sbírá se především list v období května až srpna. Tato droga obsahuje glykosidy, flavonoidy, enzymy, sliz, třísloviny, pektiny, saponin, vitamín C, kyselinu křemičitou, vápník, draslík a další látky.
Jitrocel je vychvalován ve všech „bylinkářích“ pro své blahodárné účinky.
Jitrocel větší
Plantago major
za ním nezaostává. Oba jitrocele se používají hlavně na hojení ran. Na rány je vhodné nejprve přikládat jitrocel větší, jeho listy ránu nejprve vyčistí a zbaví hnisu. Potom se přikládá jitrocel kopinatý, který ránu zaceluje. Zvolte vždy tento postup, ne obráceně.
Jitrocel tlumí kašel, má protizánětlivé účinky, a proto se na prvním místě používá při onemocnění všech dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, plicním astmatu, dokonce i při tuberkulóze plic. Jako žádná rostlina také pročišťuje krev a žaludek. Je doporučován při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku. Je vhodný pro dobré trávení. Droga také obsahuje antibiotika a proto se používá i při vředové chorobě tlustého střeva a dokonce i při Cronově nemoci.
Jitrocel je léčivý celý a proto můžeme použít listy, květy i semena. Používá se také ve směsích. Směs jitrocele a mateřídoušky rovným dílem pomáhá při bronchiálnám astmatu. Rovněž tato směs je vhodná při onemocnění jater a močového měchýře.
Další čaj se připravuje tímto způsobem: do šálku studené vody dáme kolečko citrónu(chemicky ošetřený bez slupky) a jednu vrchovatou lžičku cukru(nebo karamel doma připravený). Přivedeme k varu, krátce povaříme a přidáme jednu čajovou lžičku směsi bylinného čaje. Necháme krátce vyluhovat. V těžších případech připravujeme čaj 4-5x denně, pijeme ho po doušcích horký.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě kaménků. Užívá se denně 8 gramů. Také snižuje hladinu krevního cukru, léčí žaludek a játra, stimuluje krvetvorbu a upravuje peristaltiku tlustého střeva při zácpě.
Čaj se také používá ve formě klyzma.
Jitrocel se kombinuje již s uvedenou mateřídouškou, dobromyslí, proskurníkem, pelyňkem, kmínem, fenyklem, listem podbělu, zemědýmem, vlaštovičníkem a lékořicí. Ani při dlouhodobém používání nehrozí předávkování a proto je vhodný k dlouhodobému používání, zvláště u chronických nemocí.
Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Nejlépe jej používat před každým jídlem v množství 1 polévkové lžíce pro dospělé a pro děti 1 čajovou lžičku.
Sirup 1:
Dvě vrchovaté dvojhrstě listů semeleme na masovém strojku, přidáme trochu vody, 300 gr cukru a 250 gr včelího medu. Vše povaříme na mírném ohni, až vznikne zahuštěná tekutina. Horkou ji naplníme do malých skleniček a po vychladnutí dáme do chladničky.
Sirup 2:
Listy uložíme ve vrstvách s cukrem do sklenice na okurky a vše řádně stlačíme. Hmota se postupně usazuje. Následující dni postupně doplňujeme, až je sklenice plná. Pak uzavřeme a v zahradě na chráněném místě vykopeme díru a sklenici tam vložíme. Nad sklenici dáme desku, zatížíme kamenem a zasypeme zemí. Deska i kámen mají zůstat vidět. Za stálé teploty cukr zkvasí na sirup. Po třech měsících sklenici vyjmeme, štávu vylisujeme ovocným lisem, převaříme a dáme do sklenic. Dobře uzavřeme a uchováme v chladu.
Rovněž se dá místo zakopání sklenice použít tento způsob: Sklenici umístíme na místo, kde se opírá slunce a cukr se také postupně rozpouští u dna na hnědou tekutinu. Takto vyrobený způsob rovněž dobře převaříme.
Rozmačkané listy jsou vynikajícím prostředkem na rány, nežity a hlízy. Používají se při řezných a tržných ranách, při pokousání psem či jiným zvířetem postupem shora uvedeným. Rovněž je můžeme použít při bodnutí včelou, vosou či jedovatým hadem.
Při zánětu nehtových lůžek se doporučuje po heřmánkové koupeli tento postup:
Listy rozmačkáme a nebo je ponoříme a chvíli do vroucí vody. Pak obložíme nemocné prsty a ovážeme obvazem, necháme působit několik hodin.
V některých starých „bylinářích“ se uvádí, že léčí také strumu na krku(vole) a to tak, že se listy rozmačkají se solí a přiloží na krk, který se pak ováže.
Pokud si „vyrobíme“ puchýře, vkládáme listy do obuvi. Opuchlá místa ošetřujeme rozmačkanými listy.
Listy také pomáhají léčit zhoubná onemocnění žláz, jestliže je přiložíme na postižené místo. K tomu je dobré používat ještě čerstvou majoránku(nebo tymián), vyluhovanou v olivovém oleji.
Připraví se tak, že se čerstvá bylina zalije olivovým olejem a nechá 14 dní stát na teplém místě nebo na slunce. Pak se přefiltruje a uchovává v lednici. Při pravidelném používání listů a oleje se zlepšení brzy dostaví.
Léčí i bércové vředy(což je cévní onemocnění). Vřed se obloží rozmačkanými listy a ováže, listy se vyměňují. Postup shora uvedený. Pokud jsou nohy ještě opuchlé, koupou se ve studeném výluhu slézu přehlíženého nebo odvaru z přesličky. Okraje rány se po koupeli potírají měsíčkovou mastí.
Při zánětu spojivek a očních víček používáme čerstvý jitrocel, který povaříme krátce a necháme 10 minut vyluhovat, pak používáme formou obkladů několikrát denně.
A na závěr.
„Mohli bychom být všichni mnohem zdravější a mohli bychom mít větší radost ze života, kdybychom znali a používali léčivé rostliny, které jsou na každém kroku. V očích nevědoucích je to však jen plevel. Začněme se více zajímat o léčivé rostliny, které pomáhají. Musíme se však uvědomit, že nemoci, které vznikaly léta a možná i celá desetiletí, se nemohou vyléčit okamžitě. Důležitá je pravidelnost v používání a trpělivost, která přinese vylepšení zdravotního stavu a postupně i vyléčení“.
