neděle 20. září 2015

Přírodní léčení - Jeřáb ptačí 29.



Jeřáb ptačí
Sorbus Aucuparia L.
Patří do čeledi růžovitých
 Rosaceae


Hojně rozšířený druh v Evropě a Asii. Roste ve světlých lesích a na skalnatých  stráních až do podhůří. Dříve se vysazoval podél cest. Listy má lichozpeřené, pilovité po celé délce listu. Kvete v bílých chocholících.

Užívanou částí je hlavně květ a plod v podobě malých oranžových malvic.
Plody sbíráme v srpnu a září, musíme si však pospíšit, jinak je sklidí ptáci, kteří se chystají na cestu do teplých krajin. My se s nimi rádi podělíme, protože je jich dost  pro všechny. Také je můžeme přidávat do krmení pro lesní zvěř.
Plody sušíme ve stínu, pak na slunci, případně dosušíme v troubě. Suché plody přidáváme do směsi například s šípky a rakytníkem a s dalšími bylinami.
Jeřabiny obsahují hlavně vitamin C, kterého mají sušené plody více než citrony. Dále v nich najdete vápník, železo, jód, karotenoidy, organické kyseliny, pektin, třísloviny, hořčiny, vitamíny a cukry.
Plod obsahuje také kyselinu parasorbinovou a jiné organický kyseliny.  Pravidelná konzumace posiluje obranyschopnost a imunitní systém. Jeřabiny povzbuzují produkci žaludečních šťáv. Čaj se užívá při nechutenství a žaludečních neurózách.
Pomáhají při poruchách činnosti štítné žlázy, menstruačních a klimakterických potížích, při revmatismu či některých virových onemocněních. Mají mírně projímavý a močopudný účinek.
 
Nálev z listů pomáhá při chrapotu.
Kyselina parasorbinová obsažená v plodech může způsobit i otravu, ale týká se to jen syrových bobulí.
Navíc při její svíravé chuti se není možné plody předávkovat.
Reguluje střevní činnost – při průjmu i zácpě. Užíváme 1 lžičku rozmačkaných plodů nebo l lžíci suchých plodů do 1 šálku vody (plody nejprve přes noc namočíme). Podporuje vylučování žluči do střev a tím podporuje lepší trávení. Po nadrcení se plody mohou také přidávat do čajových směsí při revmatismu.
Působí  močopudně a proto se také  používá při dně a revmatismu.  Při zánětech horních cest dýchacích má rovněž dobré působení. Rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kaménky v ledvinách. Zlepšuje celkově funkci ledvin.
Z plodů si můžeme připravit kompoty, hodící se ke špatně stravitelným jídlům, dále zavařeniny, sirupy, vína i likéry. Výborné jsou i sušené – využijete je na čaj či k zobání místo rozinek. Namíchat se mohou do omáček, zejména ke zvěřině.
Z jeřabin můžeme také vyrobit
Marmeládu
1 kg jeřabin necháme přes noc v mrazničce promrznout. Jeřabiny uvaříme s ¾ l vody do měkka. Popraskané bobule protlačíme sítem. Svaříme s želírovacím cukrem, nebo s cukrem a želírovacím prostředkem. Můžeme dochutit šťávou z pomerančů nebo  citrónů  a horké plníme do skleniček s vyvařeným uzávěrem. Vydrží celý rok – do nových jeřabin.
Sirup
Použijeme předchozí recept bez želírovacího přípravku. Sirup nalijeme do menších vypařených lahví a sterilujeme.
Kandované jeřabiny
Povaříme jeřabiny v malém množství vody a pak prosypáváme cukrem a necháme proslazovat. Pak uzavřeme do skleněných nádob a používáme třeba na vánoční cukroví na ozdobu nebo jako jiné kandované ovoce.
Kompot
Jeřabiny prosypeme cukrem podle chutí, přidáme celou skořici a hřebíček. Pak zalijeme převařenou vodou. Sterilujeme.
Tinkturu
Podrcené suché plody zalijeme alkoholem, necháme 3 týdny vyluhovat. Pak užíváme v kapkách.
Likér
Jeřabiny prosypeme cukrem a zalijeme žitnou, režnou nebo jinou pálenkou. Postavíme na okno alespoň na 2 měsíce. Občas protřepeme, později přefiltrujeme a zředíme převařenou vodou.
Užíváme jako lék v malém množství.
Jeřabinové víno
 1,5 kg jeřabin
1,3 kg cukru – nebo podle chuti
půlka citronu
kvasinky
živná sůl
asi 3 l vody
 
Svaříme vodu s cukrem a necháme vychladnout. Hodí se nejlépe ty, které přešly mrazíkem. Rozmačkané dáme do pětilitrové láhve a zalijeme cukerným roztokem. Pak přidáme podle návodu kvasinky a živnou sůl.
Přidáme plátky oloupaného citronu (se slupkou jen neošetřené chemicky). Láhev uzavřeme kvasnou zátkou a postavíme do teplé místnosti na šest až osm týdnů. Po vykvašení stočíme víno do lahví. Láhve uzavřeme a uložíme do chladu.
 
Jablka s jeřabinami

 1 kg jablek
1 kg jeřabin
1 kg cukru
mletá skořice
citronová kůra
1,5 dl vody
prostředek ke konzervaci 
Jablka nastrouháme na hrubém struhadle (i se slupkou), přidáme skořici. Vaříme s cukrem, pak  přidáme  jeřabiny.
Svaříme na požadovanou hustotu. Nakonec přidáme konzervační prostředek. Ještě horké plníme do   skleniček. Můžeme po uvaření přidat trochu rumu – kvůli chuti i konzervaci a sterilovat, abychom se vyhnuli chemii.
 Poddruhemjeřábu je  jeřáb ptačí moravský . Pozná se podle toho, že má lístky mělce pilovité jen v horní třetině. Tyto malvice jsou jedlé a sladkoplodé.



Dalším druhem je oskeruše domácí Sorbus domestica L. – jeřáb oskeruše, který vytváří malvice ve tvaru malých hruštiček. Napoleonští vojáci ji užívali při průjmových onemocněních a tím ji zavlékli na Moravu.


Květy užíváme ve směsích pro ženy – obsahují látky podobné ženským hormonům.  Užíváme při snížené funkci ženských orgánů.


Pijeme 3x denně nálev z jedné čajové lžičky květů na 1 šálek.  čerstvých květů můžeme také připravit tinkturu.
Celé jeřabiny – plody, větvičky i listy užíváme také formou koupelí dílčích – nohou a rukou a celkových.

Provádíme koupele na posílení imunity a při prochladnutí z listů, větviček i plodů.

Čaj z plodů
 1 lžička rozdrcených jeřabin se přelije 1 šálkem vody. Po 10 minutách scedíme. Užíváme podle potřeby 1 – šálky denně.
Nálev z listů
1 lžíci luhujeme 10 minut.

Jeřáb je strom, který nám nahradí celou lékárnu.
 Nejen že nám ušetří značné množství peněz, které utrácíme  nesmyslně v domnění, že léky v lékárně jsou to „pravé“, ale hlavně jsou to léky z přírody, které jsou dostupné všem, kdo jde do přírody a sám si je připraví. Tím udělá pro sebe mnoho a ještě načerpá energii z přírody. Kdybychom si více všímali přírody a jejich zákonitostí, byli bychom moudřejší a zdravější.
Sledujme tedy, co nám příroda zrovna nabízí a  uvědomme  si co máme zrovna nyní nasbírat a pak sníst, nasušit a zpracovat.
Važme si všeho a nebuďme pohodlní.