Vrbovka malokvětá

Přírodní léčení - Vlaštovičník větší 34.

 Vlaštovičník větší

Přírodní léčení - Réva vinná 33.

 Réva vinná

Vitis Vinifera

Čeleď révovité 

Vitaceae

Přírodní léčení - Modřín opadavý 32.

 Modřín opadavý

Larix Decidua

Čeleď borovicovitých (Pinaceae)

Modřín roste v Čechách na celém území.
Je jednodomý, to znamená, že na stromě jsou oba druhy šištic.
Samčí jsou kulovité a samičí  vejčité.

Od 3 roku vytváří šišky, které padají na zem.

Obsahuje silice, terpentýn, hořčiny a pryskyřičné kyseliny.
Pryskyřičný balzám se používá k inhalaci horních cest 
dýchacích a bronchitidě.
Vdechují se páry 5-10 minut.

Používají se větvičky a mladé výhonky.

Kůra se používá proti pocení nohou.
Při bolestech kloubů a revmatizmu se také používá kůra, která 
obsahuje hojnost tříslovin.


Mast z modřínové pryskyřice

Včelí vosk, malý kousek modřínové pryskyřice rozpustíme 
na plotýnce s mírným plamenem. Přidáme máslo a už jen spojíme.
Poměr:
1 díl pryskyřice
2 díly vosku
1 díl másla


Po vychladnutí plníme do malých nádobek.

Užívá se k namazání na hruď při kašli a zahlenění.
Také na revma a ischias.

Dá se také kousek rozžvýkat při začínající chřipce.

Koupel při revmatických potížích

Můžeme použít dřevo i nasekané větvičky, které povaříme.

Homeopatické zpracování balzámu

(na jaře se získává nařezáváním nebo navrtáváním kmenu)
Užívá se ředění D4 nebo D6 3x denně 9 kapek před jídlem.

Používá se na plicní potíže, ledvinové a žlučníkové kameny, 
ischias a revma.

Gemoterapie
(léčba pupeny)

Sběr provádíme brzy na jaře, kdy jsou pupeny ještě obalené 
smolou.
Tento bylinný extrakt se používá pro přirozenou 
obranyschopnost 
imunitního systému.

Dobře působí na záněty horních cest dýchacích, podporuje 
činnost ledvin a používáme jej i jako antirevmatikum.

Přírodní léčení - Bříza bělokorá 31.

Bříza bělokorá

Betula Pendula

Čeleď: Břízovité (Betuleae)

Bříza dorůstá do výšky až 30 m. Je to nenáročný strom,

uchytí se všude.
Hlavně roste ve světlých smíšených lesích.

Je rozšířena po celé Evropě.

Je jedním z nejstarších stromů severní Evropy.


Léčivé látky jsou hlavně v listech, v pupenech v 

kůře a pryskyřici.

Sběr mladých listů spadá od května do června. 

Pupeny sbíráme v březnu a v dubnu na výrobu

gemoterapeutické tinktury.

Tento výtažek se podává jako první – drenážní 

prostředek.

V květnu se stáčí míza-březová voda.

Droga obsahuje flavonoidy, vitamíny, saponiny,

minerální látky, třísloviny, cukry, pryskyřice 

a další látky.

Odvar z listů je silně močopudný.
Užívá se proto při vodnatelnosti, zánětech a oslabení 

ledvin, poruchách krevního oběhu, zánětu kloubů, 

revmatizmu, zánětu močového měchýře, otocích kloubů, 

při výskytu bílkoviny v moči.

Listy břízy se používají k čistícím kůrám.

Čaj z pupenů posiluje činnost žlučníku a také 

léčí kašel.
Používá se jako jemný močopudný prostředek při 

chorobách ledvin a močových cest a proti revmatizmu.

Léčí kostní dekalcifikace, stimuluje játra, 

slinivku a slezinu.

Čaj
2 čajové lžičky na 250 ml, 10 minut vyluhovat a

pít 3x denně. 

Pít nejlépe mezi jídly, aby se ledviny zatěžovaly co 

nejméně.

Odvar z březové kůry
Větvičky s bílou borkou se oloupou. Suší se při 

45oC umělým teplem, pak se skladuje na suchých místech.

Užívá se na kožní neduhy, vodnatelnost a dnu.

Čaj na pročištění – jarní kůra
Užijeme březový list, kopřivu a kůru krušiny olšové.
Pijeme 2x denně.

Březová voda proti padání vlasů a lupům
30 gr březových listů se povaří v destilované 
vodě – 250 ml. 
Po vychladnutí přidat 70 ml 90% alkoholu a 1g 
kyseliny borité – koupit v lékárně. Dobře protřepat a 
používat.
Čaj z březových pupenů
1 polévkovou lžíci pupenů zalít 1 litrem vroucí 
vody.Pije se 2x denně mírně oslazený medem.
Podporuje tvorbu žluči a tlumí kašel.

Březový olej
Použijeme sušenou kůru, kterou zalijeme olivovým 
olejem, aby byl olej navrch.
Po 14 dnech stání na teplém místě použijeme na 
záněty kloubů, svalů, kožních potížích a revmatizmu.
Březová koupel
1 kg kůry a větviček vařit v 5 l vody 3 minut, 
nalít do vany a dotočit vodou.
Sedací koupel dělat z poloviny a dílčí(nohou) ze 
čtvrtiny.

Dále  užívá březový dehet a olej.
Dehet se vyrábí suchou destilací.
Březový olej se vyrábí také doma z mladé kůry a 
větviček vařením.
Zevně se užívá k potírání kůže několikrát denně.

 

Přírodní léčení - Hloh obecný 30.

Hloh obecný

Crataegus Laevigata

Čeleď : Růžovité (Rosaceae)

Jako keř nebo strom dorůstá výšky 3 až 5 metrů.

Roste v lese, na mezích a i v parcích a na zahradě.

Kvete v květnu a červnu.

K léčení se užívá květ, list a na podzim malé červené plody - hložinky.

Květ s listem sbíráme v době, kdy je květenství ještě částečně s poupaty tedy před rozkvětem.

Později květy již opadávají.

Květ sušíme ve stínu do 40oC.

Droga z květů rozšiřuje koronární tepny, zlepšuje krevní oběh a posiluje činnost srdce.

Snižuje krevní tlak a uklidňuje. Působí antiskleroticky.

Přidává se do bylinných směsí a může se používat dlouhodobě.

Pomáhá při lehčích formách koronární nedostatečnosti.
Užívá se nálev ze 2 čajových lžiček nařezané drogy na šálek 

vody.
Pije se 2-3x denně.

Na prokrvení srdce

Smícháme 5 dílů hlohové, 3 díly kaštanové a 2 díly jinanové 

tinktury.

Užíváme 3x denně 20-35 kapek podle hmotnosti léčeného.
Směs harmonizuje srdeční činnost, dodává pružnost cévám a 

zlepšuje periferní prokrvení.

Proti srdečním potížím

Květ hlohu v dávce 1 čajové lžičky zalijeme šálkem vody, po 

5 minutách slijeme.

Pijeme 3-4x denně, z toho 2 šálky před spaním.
Sladíme medem.
Při klimakterickcýh potížích se užívají 3 šálky denně.

Na vysoký krevní tlak

Květy zalijeme 60% lihem a necháme 2 týdny stát při pokojové 

teplotě.
Pak přecedíme a užíváme 20-40 kapek před obědem a večeří i 

před spaním, je potřeba.

Přírodní léčení - Jeřáb ptačí 29.

Jeřáb ptačí

Sorbus Aucuparia L.

Patří do čeledi růžovitých

 Rosaceae

Hojně rozšířený druh v Evropě a Asii. Roste ve světlých lesích a na skalnatých  stráních až do podhůří. Dříve se vysazoval podél cest. Listy má lichozpeřené, pilovité po celé délce listu. Kvete v bílých chocholících.

Užívanou částí je hlavně květ a plod v podobě malých oranžových malvic.

Plody sbíráme v srpnu a září, musíme si však pospíšit, jinak je sklidí ptáci, kteří se chystají na cestu do teplých krajin. My se s nimi rádi podělíme, protože je jich dost  pro všechny. Také je můžeme přidávat do krmení pro lesní zvěř.

Plody sušíme ve stínu, pak na slunci, případně dosušíme v troubě. Suché plody přidáváme do směsi například s šípky a rakytníkem a s dalšími bylinami.

Jeřabiny obsahují hlavně vitamin C, kterého mají sušené plody více než citrony. Dále v nich najdete vápník, železo, jód, karotenoidy, organické kyseliny, pektin, třísloviny, hořčiny, vitamíny a cukry.
Plod obsahuje také kyselinu parasorbinovou a jiné organický kyseliny.  Pravidelná konzumace posiluje obranyschopnost a imunitní systém. Jeřabiny povzbuzují produkci žaludečních šťáv. Čaj se užívá při nechutenství a žaludečních neurózách.

Pomáhají při poruchách činnosti štítné žlázy, menstruačních a klimakterických potížích, při revmatismu či některých virových onemocněních. Mají mírně projímavý a močopudný účinek.
 

Nálev z listů pomáhá při chrapotu.

Kyselina parasorbinová obsažená v plodech může způsobit i otravu, ale týká se to jen syrových bobulí.

Navíc při její svíravé chuti se není možné plody předávkovat.

Reguluje střevní činnost – při průjmu i zácpě. Užíváme 1 lžičku rozmačkaných plodů nebo l lžíci suchých plodů do 1 šálku vody (plody nejprve přes noc namočíme). Podporuje vylučování žluči do střev a tím podporuje lepší trávení. Po nadrcení se plody mohou také přidávat do čajových směsí při revmatismu.

Působí  močopudně a proto se také  používá při dně a revmatismu.  Při zánětech horních cest dýchacích má rovněž dobré působení. Rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kaménky v ledvinách. Zlepšuje celkově funkci ledvin.

Z plodů si můžeme připravit kompoty, hodící se ke špatně stravitelným jídlům, dále zavařeniny, sirupy, vína i likéry. Výborné jsou i sušené – využijete je na čaj či k zobání místo rozinek. Namíchat se mohou do omáček, zejména ke zvěřině.

Z jeřabin můžeme také vyrobit

Marmeládu

1 kg jeřabin necháme přes noc v mrazničce promrznout. Jeřabiny uvaříme s ¾ l vody do měkka. Popraskané bobule protlačíme sítem. Svaříme s želírovacím cukrem, nebo s cukrem a želírovacím prostředkem. Můžeme dochutit šťávou z pomerančů nebo  citrónů  a horké plníme do skleniček s vyvařeným uzávěrem. Vydrží celý rok – do nových jeřabin.

Sirup

Použijeme předchozí recept bez želírovacího přípravku. Sirup nalijeme do menších vypařených lahví a sterilujeme.

Kandované jeřabiny

Povaříme jeřabiny v malém množství vody a pak prosypáváme cukrem a necháme proslazovat. Pak uzavřeme do skleněných nádob a používáme třeba na vánoční cukroví na ozdobu nebo jako jiné kandované ovoce.

Kompot

Jeřabiny prosypeme cukrem podle chutí, přidáme celou skořici a hřebíček. Pak zalijeme převařenou vodou. Sterilujeme.

Tinkturu

Podrcené suché plody zalijeme alkoholem, necháme 3 týdny vyluhovat. Pak užíváme v kapkách.

Likér

Jeřabiny prosypeme cukrem a zalijeme žitnou, režnou nebo jinou pálenkou. Postavíme na okno alespoň na 2 měsíce. Občas protřepeme, později přefiltrujeme a zředíme převařenou vodou.

Užíváme jako lék v malém množství.

Jeřabinové víno
 1,5 kg jeřabin

1,3 kg cukru – nebo podle chuti

půlka citronu

kvasinky

živná sůl

asi 3 l vody
 

Svaříme vodu s cukrem a necháme vychladnout. Hodí se nejlépe ty, které přešly mrazíkem. Rozmačkané dáme do pětilitrové láhve a zalijeme cukerným roztokem. Pak přidáme podle návodu kvasinky a živnou sůl.

Přidáme plátky oloupaného citronu (se slupkou jen neošetřené chemicky). Láhev uzavřeme kvasnou zátkou a postavíme do teplé místnosti na šest až osm týdnů. Po vykvašení stočíme víno do lahví. Láhve uzavřeme a uložíme do chladu.
 

Jablka s jeřabinami

 1 kg jablek

1 kg jeřabin

1 kg cukru

mletá skořice

citronová kůra

1,5 dl vody

prostředek ke konzervaci 

Jablka nastrouháme na hrubém struhadle (i se slupkou), přidáme skořici. Vaříme s cukrem, pak  přidáme  jeřabiny.
Svaříme na požadovanou hustotu. Nakonec přidáme konzervační prostředek. Ještě horké plníme do   skleniček. Můžeme po uvaření přidat trochu rumu – kvůli chuti i konzervaci a sterilovat, abychom se vyhnuli chemii.

 Poddruhemjeřábu je  jeřáb ptačí moravský . Pozná se podle toho, že má lístky mělce pilovité jen v horní třetině. Tyto malvice jsou jedlé a sladkoplodé.

Dalším druhem je oskeruše domácí Sorbus domestica L. – jeřáb oskeruše, který vytváří malvice ve tvaru malých hruštiček. Napoleonští vojáci ji užívali při průjmových onemocněních a tím ji zavlékli na Moravu.

Květy užíváme ve směsích pro ženy – obsahují látky podobné ženským hormonům.  Užíváme při snížené funkci ženských orgánů.

Pijeme 3x denně nálev z jedné čajové lžičky květů na 1 šálek.  Z čerstvých květů můžeme také připravit tinkturu.

Celé jeřabiny – plody, větvičky i listy užíváme také formou koupelí dílčích – nohou a rukou a celkových.

Provádíme koupele na posílení imunity a při prochladnutí z listů, větviček i plodů.

Čaj z plodů

 1 lžička rozdrcených jeřabin se přelije 1 šálkem vody. Po 10 minutách scedíme. Užíváme podle potřeby 1 – šálky denně.

Nálev z listů

1 lžíci luhujeme 10 minut.

Jeřáb je strom, který nám nahradí celou lékárnu.

 Nejen že nám ušetří značné množství peněz, které utrácíme  nesmyslně v domnění, že léky v lékárně jsou to „pravé“, ale hlavně jsou to léky z přírody, které jsou dostupné všem, kdo jde do přírody a sám si je připraví. Tím udělá pro sebe mnoho a ještě načerpá energii z přírody. Kdybychom si více všímali přírody a jejich zákonitostí, byli bychom moudřejší a zdravější.

Sledujme tedy, co nám příroda zrovna nabízí a  uvědomme  si co máme zrovna nyní nasbírat a pak sníst, nasušit a zpracovat.

Važme si všeho a nebuďme pohodlní.