neděle 20. září 2015

Přírodní léčení - Jeřáb ptačí 29.



Jeřáb ptačí
Sorbus Aucuparia L.
Patří do čeledi růžovitých
 Rosaceae


Hojně rozšířený druh v Evropě a Asii. Roste ve světlých lesích a na skalnatých  stráních až do podhůří. Dříve se vysazoval podél cest. Listy má lichozpeřené, pilovité po celé délce listu. Kvete v bílých chocholících.

Užívanou částí je hlavně květ a plod v podobě malých oranžových malvic.
Plody sbíráme v srpnu a září, musíme si však pospíšit, jinak je sklidí ptáci, kteří se chystají na cestu do teplých krajin. My se s nimi rádi podělíme, protože je jich dost  pro všechny. Také je můžeme přidávat do krmení pro lesní zvěř.
Plody sušíme ve stínu, pak na slunci, případně dosušíme v troubě. Suché plody přidáváme do směsi například s šípky a rakytníkem a s dalšími bylinami.
Jeřabiny obsahují hlavně vitamin C, kterého mají sušené plody více než citrony. Dále v nich najdete vápník, železo, jód, karotenoidy, organické kyseliny, pektin, třísloviny, hořčiny, vitamíny a cukry.
Plod obsahuje také kyselinu parasorbinovou a jiné organický kyseliny.  Pravidelná konzumace posiluje obranyschopnost a imunitní systém. Jeřabiny povzbuzují produkci žaludečních šťáv. Čaj se užívá při nechutenství a žaludečních neurózách.
Pomáhají při poruchách činnosti štítné žlázy, menstruačních a klimakterických potížích, při revmatismu či některých virových onemocněních. Mají mírně projímavý a močopudný účinek.
 
Nálev z listů pomáhá při chrapotu.
Kyselina parasorbinová obsažená v plodech může způsobit i otravu, ale týká se to jen syrových bobulí.
Navíc při její svíravé chuti se není možné plody předávkovat.
Reguluje střevní činnost – při průjmu i zácpě. Užíváme 1 lžičku rozmačkaných plodů nebo l lžíci suchých plodů do 1 šálku vody (plody nejprve přes noc namočíme). Podporuje vylučování žluči do střev a tím podporuje lepší trávení. Po nadrcení se plody mohou také přidávat do čajových směsí při revmatismu.
Působí  močopudně a proto se také  používá při dně a revmatismu.  Při zánětech horních cest dýchacích má rovněž dobré působení. Rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kaménky v ledvinách. Zlepšuje celkově funkci ledvin.
Z plodů si můžeme připravit kompoty, hodící se ke špatně stravitelným jídlům, dále zavařeniny, sirupy, vína i likéry. Výborné jsou i sušené – využijete je na čaj či k zobání místo rozinek. Namíchat se mohou do omáček, zejména ke zvěřině.
Z jeřabin můžeme také vyrobit
Marmeládu
1 kg jeřabin necháme přes noc v mrazničce promrznout. Jeřabiny uvaříme s ¾ l vody do měkka. Popraskané bobule protlačíme sítem. Svaříme s želírovacím cukrem, nebo s cukrem a želírovacím prostředkem. Můžeme dochutit šťávou z pomerančů nebo  citrónů  a horké plníme do skleniček s vyvařeným uzávěrem. Vydrží celý rok – do nových jeřabin.
Sirup
Použijeme předchozí recept bez želírovacího přípravku. Sirup nalijeme do menších vypařených lahví a sterilujeme.
Kandované jeřabiny
Povaříme jeřabiny v malém množství vody a pak prosypáváme cukrem a necháme proslazovat. Pak uzavřeme do skleněných nádob a používáme třeba na vánoční cukroví na ozdobu nebo jako jiné kandované ovoce.
Kompot
Jeřabiny prosypeme cukrem podle chutí, přidáme celou skořici a hřebíček. Pak zalijeme převařenou vodou. Sterilujeme.
Tinkturu
Podrcené suché plody zalijeme alkoholem, necháme 3 týdny vyluhovat. Pak užíváme v kapkách.
Likér
Jeřabiny prosypeme cukrem a zalijeme žitnou, režnou nebo jinou pálenkou. Postavíme na okno alespoň na 2 měsíce. Občas protřepeme, později přefiltrujeme a zředíme převařenou vodou.
Užíváme jako lék v malém množství.
Jeřabinové víno
 1,5 kg jeřabin
1,3 kg cukru – nebo podle chuti
půlka citronu
kvasinky
živná sůl
asi 3 l vody
 
Svaříme vodu s cukrem a necháme vychladnout. Hodí se nejlépe ty, které přešly mrazíkem. Rozmačkané dáme do pětilitrové láhve a zalijeme cukerným roztokem. Pak přidáme podle návodu kvasinky a živnou sůl.
Přidáme plátky oloupaného citronu (se slupkou jen neošetřené chemicky). Láhev uzavřeme kvasnou zátkou a postavíme do teplé místnosti na šest až osm týdnů. Po vykvašení stočíme víno do lahví. Láhve uzavřeme a uložíme do chladu.
 
Jablka s jeřabinami

 1 kg jablek
1 kg jeřabin
1 kg cukru
mletá skořice
citronová kůra
1,5 dl vody
prostředek ke konzervaci 
Jablka nastrouháme na hrubém struhadle (i se slupkou), přidáme skořici. Vaříme s cukrem, pak  přidáme  jeřabiny.
Svaříme na požadovanou hustotu. Nakonec přidáme konzervační prostředek. Ještě horké plníme do   skleniček. Můžeme po uvaření přidat trochu rumu – kvůli chuti i konzervaci a sterilovat, abychom se vyhnuli chemii.
 Poddruhemjeřábu je  jeřáb ptačí moravský . Pozná se podle toho, že má lístky mělce pilovité jen v horní třetině. Tyto malvice jsou jedlé a sladkoplodé.



Dalším druhem je oskeruše domácí Sorbus domestica L. – jeřáb oskeruše, který vytváří malvice ve tvaru malých hruštiček. Napoleonští vojáci ji užívali při průjmových onemocněních a tím ji zavlékli na Moravu.


Květy užíváme ve směsích pro ženy – obsahují látky podobné ženským hormonům.  Užíváme při snížené funkci ženských orgánů.


Pijeme 3x denně nálev z jedné čajové lžičky květů na 1 šálek.  čerstvých květů můžeme také připravit tinkturu.
Celé jeřabiny – plody, větvičky i listy užíváme také formou koupelí dílčích – nohou a rukou a celkových.

Provádíme koupele na posílení imunity a při prochladnutí z listů, větviček i plodů.

Čaj z plodů
 1 lžička rozdrcených jeřabin se přelije 1 šálkem vody. Po 10 minutách scedíme. Užíváme podle potřeby 1 – šálky denně.
Nálev z listů
1 lžíci luhujeme 10 minut.

Jeřáb je strom, který nám nahradí celou lékárnu.
 Nejen že nám ušetří značné množství peněz, které utrácíme  nesmyslně v domnění, že léky v lékárně jsou to „pravé“, ale hlavně jsou to léky z přírody, které jsou dostupné všem, kdo jde do přírody a sám si je připraví. Tím udělá pro sebe mnoho a ještě načerpá energii z přírody. Kdybychom si více všímali přírody a jejich zákonitostí, byli bychom moudřejší a zdravější.
Sledujme tedy, co nám příroda zrovna nabízí a  uvědomme  si co máme zrovna nyní nasbírat a pak sníst, nasušit a zpracovat.
Važme si všeho a nebuďme pohodlní.

středa 18. května 2011

Přírodní léčení - Křen selský 28.


Křen selský - český žen-šen
Armoracia rusticana L.
Je vytrvalou rostlinou s dlouhými válcovitými kořeny a s lodyhami, které jsou až 1,m dlouhé. Má přízemní listy řapíkaté s vroubkovanou čepelí. Na vrcholu lodyhy jsou umístěny květy v hroznovitém květenství barvy bílé
Kvete od května do července.
Pochází z jihovýchodní Evropy. U nás se pěstuje, ale také často zplaňuje na vlhkých místech.
Snadno se množí vegetativně kousky kořenových řízků. Měl by růst na každé české zahrádce. Má široké užití pro léčení, ale také v kuchyni pro přípravu a ochucování pokrmů. Dodává chuť k jídlu, uklidňuje žaludek a hlavně dodává hodně hodnotných živin a značné množství vitamínu C.
Předmětem užití je čerstvý kořen, který se sklízí nejlépe na podzim (ukládáme na zimu do sklepa v písku). Může se však používat i na jaře a v průběhu vegetace.
Nejvíce síly má kořen v květnu a v září (měsíční zemní znamení Býka a Panny).
Obsahuje: Hlavně vitamín C (je vhodný při jarní únavě a nedostatku vitamínu C), hořčičnou silici a fytoncidy (omezují růst baktérií). Dále obsahuje sacharidy, enzymy, organické kyseliny. Podstatou síly křenu je dusíkatá látka, obsahující síru, ze skupiny thioglykosidů (obsahují ji všechny rostliny z čeledi brukvovitých).
Působením na pokožku působí dráždivě a může způsobovat puchýře. Zlepšuje prokrvení a tím urychlujeme regeneraci tkáně a hojení. V malých dávkách rozpouští dobře hleny a povzbuzuje žaludeční a střevní činnost.
Křen zvyšuje vylučování trávicích enzymů, zlepšuje metabolizmus, působí močopudně a upravuje střevní mikroflóru.
Je výborným prostředkem na obnovení sil při rekonvalescenci pro svůj vysoký obsah vitamínu C.

Oblíbené je použítí „křenových placek“.
1) 20 dkg syrových ustrouhaných brambor, z kterých se vymačká tekutina a přidají se 3 lžíce strouhaného křenu. Ošetřené místo namažeme sádlem nebo rostlinným olejem a pak přiložíme placku.
2) 3 lžíce nastrouhaného křenu smícháme se lžící sádla a zahustíme hladkou moukou.
3) 3 lžíce křenu smícháme s 1 lžící octa a zahustíme hladkou moukou.
Sirup za studena při únavě a nachlazení
Kořen pokrájíme na tenké plátky a zasypeme cukrem. Vzniklý sirup užíváme při nachlazení , jarní únavě a zahlenění v množství 3x denně 1 polévkovou lžíci.
Křen s jablky
Nastrouhaná jablka i se slupkou, s přidáním křenu jsou výbornou přílohou k masu nebo jen tak pro chuť na lepší trávení.
Pokud přidáme k jablkům více křenu a naplníme touto směsí malé skleničky se šroubovými uzávěry, vydrží v chladu bez jakékoli konzervace (způsobují to fytoncidy a různé silice, které konzervují a zabraňují zplesnivění).
Podobně je tomu i při zavařování okurek a červené řepy s křenem.
Pro povzbuzení činnosti jater
Připravíme směs ze 2 lžic nastrouhaného křenu, 20 dkg tvarohu a 20 dkg cibule, kterou nadrobno nakrájíme. Přiložíme na pravé podžebří na 2 hodiny. Opakujeme obden 5x po sobě.
Na lepší funkci ledvin
3 lžíce nastrouhaného křenu, 20 dkg cibule, 20 dkg tvarohu. Na ledviny přikládáme na 2 hodiny 1x týdně.
Na žlučníkové kameny
20 dkg křenu drobně nakrájíme a zalijeme 1 l přírodního červeného vína. Po 14 dnech přecedíme a užíváme první tři dni 20 kapek 3x denně. Pak 60 kapek 3x denně do spotřebování.
Na astma
Při záchvatu podávat křen povařený v mléce po lžičkách. Může se používat i preventivně.
Proti paradontóze
Křen používat k jídlu a také kousek křenu žvýkat. Vysoký obsah vitamínu C, který obsahuje, upevňuje dásně a zuby.
Artróza páteře
Úlevu přináší odvar: V 1l vody povaříme 1 lžíci mrkve (vyživuje chrupavky), 1 lžíci nastrouhaného křenu a 1 lžičku kmínu. Vaříme 5 minut. Po vychladnutí přecedíme a mažeme několikrát denně bolestivá místa.
Bolesti v kříži
Uděláme odvar z větviček jeřabin pro celkovou koupel. Pak přiložíme křenovou placku, kterou přikládáme obden na kříž (alespoň 3x). Kůži musíme předem namazat.
Na revma
K vnitřnímu užívání připravíme odvar z křenu, kořene pampelišky a jehlice trnité. Pijeme 3x denně.
Křen působí dobře na nervový a lymfatický systém, pampeliška upravuje metabolizmus a jehlice trnitá působí močopudně.

pátek 11. února 2011

Přírodní léčení - Pohanka obecná 27.


Fagopyrum esculentum

Čeleď: Rdesnovité (Polygonaceae)

Patří mezi jednoleté rostliny. Dorůstá do výšky asi 50 cm. Lodyha během růstu dostává načervenalou barvu.

Listy jsou řapíkaté a srdčité. Květenství s drobnými zelenobílými a narůžovělými květy vytváří latu. Plodem jsou hranaté našky.

Pravlastí pohanky jsou Himaláje, odkud se dostala do Evropy s Mongolskými kočovníky a tatarskými nájezdníky.

Není obilovinou: Patří do samostatné skupiny a patří do čeledi rdesnovité.

Pěstuje se jako kulturní rostlina a také jako rostlina medonosná. Je rostlinou vhodnou i do horských oblastí, protože potřebuje pouze krátkou vegetační dobu, aby vytvořila i semena.

Pohanka byla dlouho důležitou obilovinou, na kterou se však v dnešní době neprávem zapomíná.

Pohanková semena jsou velice hodnotnou potravinou. Pohanka je nutričně a dieteticky hodnotná, lehce stravitelná, s vysokým obsahem vlákniny, vitamínů a minerálů.

Má příznivý vliv na játra, cévní systém, trávicí ústrojí. Především obsažený flavonoid rutin zvyšuje pružnost krevních kapilár. Dokáže regulovat vysoký krevní tlak a také likviduje viry, které způsobují opary. Zejména je vhodná jako předcházení praskání žilek v nose.

K léčebným účelům se používá hlavně kvetoucí nať a také slupky z našek.

Vedle nejdůležitější látky rutinu v kvetoucí nati a ve slupkách plodů obsahuje vitamíny skupiny B (hlavně B1 – thiamin, B2 riboflavin a B3 – niacin), vitamín E, fosfor, hořčík, draslík, vápník, železo, měď, mangan a zinek.

Velmi důležitým vitamínem je cholin, který regeneruje jaterní buňky. Obsahuje také kyselinu linoleovou (omega 3 mastné kyseliny). Velké množství zinku, který obsahuje je pro náš organizmus zejména v zimním období nedostakový, kdy právě posiluje obranyschopnost sliznic. Je tedy skvělou prevencí proti chřipce a nachlazení. Obsahuje plnohodnotné rostlinné bílkoviny.

Dokáže také bránit tvorbě krevních sraženin a stimuluje účinek vitamínu C.

Nať užíváme ke zpevnění a pružnosti cév, při přečových žilách, hemeroidech, bércovách vředech, poruchách prokrvení končetin a také jako prevenci proti náhlým mozkovým příhodám.

Nať užíváme jako nálev.

Slupky nameleme a formou prášku užíváme ½ čajové lžičky 3x denně a zapijeme.

Nať můžeme použít do směsí s černým bezem (také obsahuje rutin) a jitrocelem.

Nažky užíváme k detoxikaci, při nemocech střev a ke snížení cholesterolu. Užívání pohanky se doporučuje při krvácivosti žaludečních a dvanácterníkových vředů, střevních nádorech, nechutenství, bolesti hlavy a silné menstruaci.

Účinek pohankové nati můžeme zvýšit současným podáváním tinktury z kaštanu koňského.

Nať je také vhodné užívat v homeopatické formě.

Pohanku využíváme hlavně jako potravinu.

Při onemocnění a slabém močovém měchýři užíváme 1 lžíci semen z kopřivy dvoudomé a pohankové mouky s přidáním vody. Z uvedených přísad uděláme těsto a děláme palačinky, které podáváme s medem.

Obecné zásady přípravy

Před přípravou propláchneme studenou vodou. Na vaření používáme 1,5 dílu vody na 1 díl pohanky. Nikdy nesléváme, aby nedošlo ke ztrátě rutinu. Vaříme 2-3 minuty a 30 minut necháme stát, nemícháme.

Použití pohanky

Pohanka je vhodná do polévek, kaší, pomazánek, salátů, rizot, k zapékání a jako příloha.

Pohanku užíváme celou nebo ve formě krupice, lámanky, mouky a vloček.

úterý 5. října 2010

Přírodní léčení - Kostival lékařský 26.

Kostival lékařský

Symphytum officinale L.

Patří do čeledi: Brutnákovité (Boraginaceae)


Tato léčivá rostlina patří mezi nejpostradatelnější byliny, které nám příroda nabízí.

Roste na mokrých loukách a polích, v příkopech a na březích vodních toků.

Je to statná srstnatá vytrvalá rostliny, která je vysoká až 1 m. Má silný oddenek, který je dužnatý a větví se. Na povrchu je černý a uvnitř bělavý. Lodyha je přímá a nahoře větvená s listy kopinatými, které jsou porostlé štětinatými chloupky. Květy jsou temně červenofialové, světle fialové a někdy i bílé, a jsou sestaveny do hustých vijanů vidličnatě větvených. Po odkvětu je plodem kulovitě svrasklá tvrdka s jedním semenem.

Kvete od května až do července.

Užívanou částí je hlavně kořen, který sklízíme na jaře před začátkem vegetace v březnu až dubnu a na podzim v září až říjnu.

Kořen se omyje a po rozpůlení se suší na slunci nebo při umělé teplotě do 45oC. Droga je bez pachu a chutí mírně svíravé a nahořklé.

Často se užívá i kořen čerstvý. Je dobré na zimu dát kořen kostivalu do písku podobně jako mrkev nebo petržel.

Obsahuje hlavně látky slizovité povahy, silice, třísloviny, alkaloid sympfytocynoglosin, consolicin, allantoin, consolidin, asparagin…..atd.

Tato droga ovlivňuje krevní oběh, upravuje krevní tlak – podle dávkování snižuje nebo zvyšuje a působí mírně projímavě.

Vnitřně se používá proti kašli a při zahlenění cest dýchacích. Dále jako mírné projímadlo a ke zmírnění bolestí při žaludečních vředech.

Zevně se užívá formou obkladů, tinktur a mastí při krevních podlitinách, zánětu žil, dně, při chronických onemocněních kloubů a kostí, při zánětech svalových a šlachových pouzder, při křečových žilách a revmatizmu. Přikládá se na zlomeniny a staré, špatně se hojící zranění. Užívá se i při zánětu okostice (zevně i vnitřně). Také léčí zápal pohrudnice (zábal a čaj).

Mast z kostivalu hojí lehčí popáleniny, opařeniny a kůži spálenou sluncem.

Při paradontóze se užívá odvar, kterým se vyplachuje ústní dutina.


Dlouhodobé podávání není vhodné, protože droga obsahuje alkaloidy, které by při dlouhodobém podávání mohly poškodit játra. Zevně podáváme nejdéle 6 týdnů a vnitřně jen 3 týdny.


Směs na hojení podlitin, zánětů kůže a zatvrdlin

2 díly čerstvého nastrouhaného kořene kostivalu

1 díl strouhaných syrových brambor

1 díl strouhaného kořene celeru

Přikládáme na postižené místo a teple zavážeme.


Listy z kostivalu se krátce povaří a obloží se jimi za tepla nemocné místo. Už po prvním užití je cítit úleva, ale je potřeba obklady provádět častěji. Také je možné čerstvé listy rozválet válečkem na nudle a použít.


Tinktura z kořenů

Omyté, neloupané a nadrobno nakrájené kořeny zalijeme alkoholem kolem 40 % tak, aby byly potopené a pak je dáme k teplu na 14 dní. Potom přecedíme a uchováme na chladném místě.

Užíváme vnitřně ke zpevnění zubů – paradontóze.

Zevně používáme k masírování klubů, kostí, svalů, pohmožděnin, křečových žilách a revmatizmu.


Koupel při revmatizmu , dně, bolestech zad a poškozených ploténkách

Do 5 litrů vody přidáme asi 30-50 dkg listů a necháme máčet přes noc. Pak vše ohřejeme a přidáme do lázně. Koupeme se 15 minut. Je možné ještě přidat nať z kopřiv.


Sedací koupel

Při poruchách prokrvení v nohách, křečových žilách a bolestech v kříži je možné si udělat sedací koupel z listů (asi 250 gr). Postup je stejný jako při celkové koupeli.


Obklady z kořene kostivalu

Usušené kořeny semeleme a smícháme s teplou vodou na kaši. Pak přikládáme směs na plátno a za tepla přiložíme na postižené místo.


Zábal z čerstvých kořenů

100 gr kostivalového kořene necháme povařit v 1 l vody a potom scedíme. V odvaru namáčíme plátno a přikládáme na zraněné místo (ne na otevřené rány).


Kostivalové víno

Do bílého přírodního vína naložíme drobně nakrájené umyté kořeny a pak je luhujeme 6 týdnů v chladu. Užíváme při onemocnění plic.


Mast z kostivalu

Umyté kořeny nakrájíme nadrobno a smícháme s 250 gr čistého vepřového sádla. Zahřejeme je tak, aby se směs krátce smažila. Pak uložíme na chladné místo a druhý den směs ohřejeme. Přes plátno přecedíme a uložíme v lednici v nádobkách. Vylisovaný zbytek můžeme ještě použít k obkladům.


Mastí léčíme také pohmožděniny a rány u zvířat.


Mazání z kostivalu a třezalky

5 lžic rozkrájeného čerstvého kostivalu a hrst květů třezalky naložíme do ½ l olivového (slunečnicového) oleje. Vystavíme na slunce nebo dáme na teplé místo a po 14 dnech slijeme. Uchováváme v malých skleničkách v lednici.


Čaj z kořenů

Do ½ l studené vody přidáme 2 lžičky drobně nakrájeného čerstvého kořene a necháme vyluhovat přes noc. Ráno ohřejeme a přecedíme. Můžeme přisladit medem. Čaj pijeme po doušcích.


Čaj na léčení žaludečních vředů

Připravíme si směs 100 gr kořene kostivalu, 50 gr truskavce ptačího a 50 gr měsíčku. Ze směsi odebereme jednu vrchovatou čajovou lžičku a zalijeme ¼ l vařící vody. Necháme vyluhovat 5 minut. Pijeme 3x denně po doušcích.


Symphytum – homeopatický lék

Pro zpracování se používá celá čerstvárostlina. Užívá se k léčbě kostních zlomenin a má také příznivý účinek na oči.

Po repozici kostí do původní polohy povzbuzuje Symphytum spojení a srůst kostí.

Pokud by se tento lék podával předčasně ještě před repozicí úlomků, mohlo by dojít ke zhojení kostí v nesprávném postavení.

Užívá se při poranění očí úderem tvrdým předmětem, například tenisovým míčkem.


Prášek ze sušeného kořene

Šňupání prášku zastavuje krvácení z nosu.

úterý 4. května 2010

Přírodní léčení - Trnka obecná 25.


Primus spinosa L.

Čeleď: Růžovité (Rosacae)

Trnka roste na prosluněných křovinatých stráních v nížinách i na horách.

Je keřem až 3 m vysokým, bohatě větveným. Nejprve vykvétají drobné kvítky na přelomu dubna až května a se pak teprve objevují drobné pilovité lístky. Celý keř je porostlý trny.

Květ se sbírá za slunného počasí a ihned se usuší ve stínu v tenké vrstvě. Trnka kvete jen krátkou dobu a tak je nutné květy trhat včas než opadají.

Plodem jsou trnky, modré kulovité peckovice trpké chuti.

Nejčastěji užívanou částí je květ.



Obsahuje flavonový glykosid, který působí močopudně. Dále obsahuje vitamín C, pektiny, organické kyseliny a třísloviny.Užívá se jako projímadlo s mírným působením a také reguluje látkovou výměnu. Užívaný čaj z květů (nálev) zbavuje tělo nadbytečného sodíku. Snižuje krevní tlak a upravuje sníženou činnost ledvin.

Má také příznivý účinek na propustnost krevních vlásečnic a mírní v cévách zánět.

Je dobrý na posílení žaludku a čištění krve.

Nálev z květů je vhodný i pro dlouhodobé podávání.


Čaj

2 čajové lžičky na ¼ l vřelé vody 3x denně a louhuje se 7 minut.

Užíváme samostatně nebo jej mícháme do směsi s břízou, truskavcem, vrbicí bílou, jehlicí trnitou a kořenem jehlice trnité.

Potopudně při nachlazení působí v kombinaci s květem černého bezu a lipovým květem.

Jako náhražku černého čaje můžeme použít také trnkových listů.

Po prvních mrazících sbíráme plody, z kterých se dá vyrobit trnkové víno a také sirup.

Plody obsahují vitamín C, amygdalin v peckách (vitamín B17, který se užívá také jako podpůrný lék při rakovině), cukry, barviva a třísloviny.

Usušené trnky se užívají při nemocech ledvin a močového měchýře a při průjmech a žaludečních nevolnostech.

Trnková větvička má kouzelnou moc.

Trhaná koncem dubna a pověšená na krku nebo v domě působí proti negativní energii. Proto se také z trnkového dřeva vyrábějí čarodějné hůlky.


čtvrtek 18. března 2010

Stravovací skupiny

Zdravý člověk může jíst v podstatě vše.

Jestliže ale dojde k narušení rovnováhy v organizmu, dojde k nedostatku určitých živin a prospěšných látek a může dojít až k nemoci.

Každý člověk však není stejný a co je pro jednoho dobré, nemusí být dobré pro druhého.

Například děti a zvířata nesní něco, co jim nedělá dobře a jídlo prostě odmítají. Mají ještě správně fungující intuici, kterou dospělí již nemají nebo ji potlačují. Nezbývá tedy nic jiného, než tuto intuici znovu vypěstovat a přijmout ji za své.

Existují tři stravovací skupiny lidí.


První skupina

Jedná se o 1/3 lidí, kteří mohou jíst cokoli. Organizmus těchto lidí se umí dobře zbavovat cizorodých látek a těžkých kovů. Proto tito lidé onemocní někdy chorobami srdce a jejich onemocnění je spíše psychosomatické. Nedoporučuje se pro ně makrobiotická strava.


Druhá skupina

Patří sem lidé, kteří mohou onemocnět stravou a stresem. Organizmus už není tak dobře nastaven k odbourávání cizorodých látek a těžkých kovů. Nevhodné potraviny mohou „ochutnat“ jen 1x za týden.

Za nevhodné potraviny se považují tyto potraviny:

Vepřové maso, tropické ovoce – pomeranče, citróny, banány, grepy, ananas, některé mléčné výrobky – mléko a tučné sýry. Mohou jíst kefír, tvaroh a jogurt. Mohou jíst nakládanou zeleninu, ořechy kromě ořechů lískových a mandlí, rajčata, okurky, sóju, broskve, světlé pečivo.

Tato skupina je zastoupena 1/3 lidí.


Třetí skupina

Do této skupiny patří lidé, u kterých nemoc způsobila hlavně nevhodná strava a nedostatek pohybu. Organizmus těchto lidí není schopen se zbavit cizorodých látek a těžkých kovů. Neumí jejich organizmus přijímat ze stravy dostatek vitamínů a minerálů.

Mezi oslabené orgány této stravovací skupiny patří páteř, klouby, kosti a zuby.

Chybějící vápník je potřeba užívat spolu s hořčíkem a vitamínem C.

Tito lidé se musejí více hýbat, aby posilovali páteř. Pokud není dostatek svalové hmoty v zádovém svalstvu, pak dochází ke srážení obratlů. Tím nedochází k proudění životadárné energie do těla a to odspodu kostrčí a odshora do hlavy a rukou a také do zubů. Pokud tedy neprochází dostatek energie do těla, může dojít k zablokování nejen pro příjem energií ale také pro příjem vitamínů a minerálů. Také tato skupina musí pravidelně užívat želatinu.

Dále je třeba provádět čištění trávicí soustavy pravidelně.

Patří sem lidé, kteří ji mají operativně vyjmut žlučník, ve které se vytvořily kameny, vzniklé ze stresu. Lidé, kterým nepracuje dobře trávicí soustava – trpí nadýmáním (z nevhodné stravy), zápach z úst (slinivka a slezina je oslabena), v žaludku se tvoří štávy (překyselení organizmu).

Nevhodnou potravinou jsou hlavně smažené pokrmy.

Nejíst maso hovězí, vepřové, mléčné výrobky (překyselení), všechno tropické ovoce, čokoláda, kakao, káva (občas jen rozpustná), silný čaj, brambory. Dále v zemi rostoucí zelenina (brambory…), zelenina a ovoce zpracovaná průmyslově, někdy také kapr (plísně), rajčata a okurky, bílé pečivo, živočišné tuky, sója a oříšky (jsou povolené jen mandle).

Nevhodné potraviny mohou „ochutnat“ jen 1x za 14 dní.

Doporučená strava

Bílá masa (ekologicky chované kuře, krůta, králík, těstoviny, občas houskové knedlíky(celozrnný rohlík), celozrnné pečivo, mořské ryby a mořské plody moře, zvěřina, skopové maso.

Dále pórek, brokolici, salát hlávkový, olivový a slunečnicový olej, meloun, dýně, cukety, luštěniny, ovesné vločky, hroznové víno, jablka, hrušky, švestky, maliny, borůvky, rybíz, angrešt.

Z mléčných výrobků jen tvaroh a nízkotučné sýry.

Občas se může zařadit ekologicky chovaná kachna nebo husa(pokud není nemocná slinivka – tuk má podobné složení jako olivový olej), rýže, růžičková kapusta, slunečnice, cibule, česnek, paprika (nejvhodnější je žlutá, pak červená), obilniny, luštěniny.

Z mrkve a celeru pouze šťávu.

Týká se 1/3 populace.


Pro tuto skupinu je vhodná makrobiotická strava.


Velice vhodná je středomořská strava.

středa 17. března 2010

Přírodní léčení - Česnek medvědí 24.


Allium ursinum L.

Vyskytuje se v lužních listnatých lesích, pod keři, kde je hodně humusu. Říká se mu také „divoký česnek“. Vyrůstá ze země v dubnu a květnu. Kvete v květnu a červnu.

Zelené listy nesmíme zaměnit s konvalinkami, které jsou jedovaté. Jeho silnou vůni po česneku však ucítíme dříve, než ho vůbec uvidíme.

Listy vyrůstají z šupinaté cibule. Později vyroste zelený stonek, z kterého vykvete bílá koule květů.

Své jméno dostal od pověstí, kdy se medvěd čistí po dlouhém jarním spánku. Jeho žaludek je plný plísní a jiných cizorodých látek a medvěd podvědomě dobře ví, co je pro něj po dlouhé zimě a nepřijímání potravy dobré.

Udělejme tedy totéž.

Česnek medvědí je mnohem léčivější než česnek užívaný běžně v kuchyni.

Je vhodný pro omlazující jarní kůry, kůry na odstranění škodlivých látek a léčení kožních chronických onemocnění (čistí játra).

Usušené listy nejsou léčivé, protože tyto léčivé vlastnosti sušením ztrácejí. Užíváme tedy jen čerstvé listy.

Dají se také používat cibulky, které se sklízejí v létě a časně na podzim.

Česnek medvědí odstraňuje škodlivé střevní bakterie v žaludku a ve střevech. Působí také dobře na krevní oběh a dýchání.

Obsahuje především silice, flavonoidy a vitamín C. V listech najdeme kyselinu listovou a vitamíny skupiny B.

Éterické oleje s dalšími látkami, obsaženými v rostlině, podporují chuť k jídlu a aktivují činnost žaludku a střev.

Kyselina listová podporuje krvetvorbu a růst buněk. Vitamín C má dobrý vliv na imunitní systém.

V kuchyni můžeme použít listy čerstvého česneku medvědího do různých jídel. Česnek medvědí dobře působí proti jarní únavě.

Výborným prostředkem, který můžeme používat celoročně je tinktura (lihový výtažek).

Listy nadrobno nakrájíme (můžeme použít i cibulky) a zalijeme 40% pálenkou. Pak dáme na teplé místo nebo na slunce na 14 dní.

Slijeme a užíváme 3x denně 10 kapek do vody.

Tato tinktura čistí zvápenatělé cévy, podporuje paměť, čistí trávicí soustavu a střeva.

Upravuje také vysoký tlak, působí dobře proti závratím a tlaku v hlavě, také působí proti úzkosti.

Užívá se proti škrkavkám a hlístům (také u pejsků).

Na vysoký tlak můžeme připravit víno:

Do ¼ litru bílého přírodního vína přidáme hrst nakrájených listů a krátce povaříme. Pak můžeme osladit medem včelím nebo pampeliškovým.

Užíváme ob den malou skleničku a upíjíme po doušcích. Vysoký tlak pak pomalu klesá.

Je výborným lékem hlavně pro staré lidi, kteří mají trvale zahlenění průdušky a obtížně dýchají.

Také při chronickém kašli se uvolní zahlenění a zlepší se dýchání.

Drobně pokrájené listy používáme na chleba a na posypání brambor.

Šťávu získanou z listů můžeme smíchat s kefírem nebo podmáslím.

Čerstvě nasekané listy pročišťují také ledviny a močové cesty a podporují odchod moče.

Česnek medvědí se také může užívat zevně na těžko se hojící rány a k potírání křečových žil.

Je také výborným prostředkem na čištění krve, na léčbu chronických kožních onemocněních, revmatizmu a krčních uzlin.

Dále si můžeme připravit směs „Pesto“.

Svazeček čerstvých listů jemně nakrájíme a smícháme s kvalitním olivovým nebo slunečnicovým olejem a solí na pastu. Napěchujeme ji do sklenice se šroubovým uzávěrem. Směs vydrží v lednici několik týdnů. Tuto směs můžeme používat na těstoviny nebo na chleba, případně do salátů a polévek.

Jarní očistný salát

Smícháme několik pokrájených listů česneku medvědího, pár lístků smetánky lékařské, salát hlávkový, ředkvičky, pórek, vysetou řeřichu a 1 rajské jablko. Přidáme mořskou sůl, šťávu z citrónu a 3 lžíce olivového oleje.

Můžeme jíst jako přílohu k masu nebo samostatně s celozrnným pečivem.

Jarní polévka

Na tuku osmahneme nastrouhanou mrkev, petržel a kousek celeru. Přidáme vodu a brambory, nakrájené na malé kousky.

Povaříme a přidáme trochu pohanky, kterou jen necháme dojít v horké polévce, abychom ji neznehodnotili.

Do horké polévky ještě přidáme trochu kopřiv, česneku medvědího a list z pampelišky, osolíme a dochutíme.