Jeřáb ptačí
Sorbus Aucuparia L.
Patří do čeledi růžovitých
Rosaceae
Hojně
rozšířený druh v Evropě a Asii. Roste ve světlých lesích a na skalnatých stráních až do podhůří. Dříve se vysazoval
podél cest. Listy má lichozpeřené, pilovité po celé délce listu. Kvete
v bílých chocholících.
Užívanou částí je hlavně květ a plod v podobě malých oranžových malvic.
Plody sbíráme
v srpnu a září, musíme si však pospíšit, jinak je sklidí ptáci, kteří se
chystají na cestu do teplých krajin. My se s nimi rádi podělíme, protože
je jich dost pro všechny. Také je můžeme
přidávat do krmení pro lesní zvěř.
Plody sušíme ve stínu, pak na slunci, případně dosušíme
v troubě. Suché plody přidáváme do směsi například s šípky a
rakytníkem a s dalšími bylinami.
Jeřabiny obsahují hlavně vitamin C, kterého mají
sušené plody více než citrony. Dále v nich najdete vápník, železo, jód,
karotenoidy, organické kyseliny, pektin, třísloviny, hořčiny, vitamíny a
cukry.
Plod obsahuje také kyselinu parasorbinovou a jiné organický kyseliny. Pravidelná konzumace posiluje obranyschopnost a imunitní systém. Jeřabiny povzbuzují produkci žaludečních šťáv. Čaj se užívá při nechutenství a žaludečních neurózách.
Plod obsahuje také kyselinu parasorbinovou a jiné organický kyseliny. Pravidelná konzumace posiluje obranyschopnost a imunitní systém. Jeřabiny povzbuzují produkci žaludečních šťáv. Čaj se užívá při nechutenství a žaludečních neurózách.
Pomáhají při poruchách činnosti štítné žlázy, menstruačních
a klimakterických potížích, při revmatismu či některých virových onemocněních.
Mají mírně projímavý a močopudný účinek.
Nálev z listů pomáhá
při chrapotu.
Kyselina
parasorbinová obsažená v plodech může způsobit i otravu, ale týká se to
jen syrových bobulí.
Navíc
při její svíravé chuti se není možné plody předávkovat.
Reguluje
střevní činnost – při průjmu i zácpě. Užíváme 1 lžičku rozmačkaných plodů nebo
l lžíci suchých plodů do 1 šálku vody (plody nejprve přes noc namočíme).
Podporuje vylučování žluči do střev a tím podporuje lepší trávení. Po nadrcení
se plody mohou také přidávat do čajových směsí při revmatismu.
Působí
močopudně a proto se také používá při dně a revmatismu. Při zánětech horních cest dýchacích má rovněž dobré
působení. Rozrušuje a vyplavuje močový písek a drobné kaménky v ledvinách.
Zlepšuje celkově funkci ledvin.
Z
plodů si můžeme připravit kompoty, hodící se ke špatně stravitelným jídlům,
dále zavařeniny, sirupy, vína i likéry. Výborné jsou i sušené – využijete je na
čaj či k zobání místo rozinek. Namíchat se mohou do omáček, zejména ke zvěřině.
Z jeřabin můžeme také vyrobit
Marmeládu
1 kg
jeřabin necháme přes noc v mrazničce promrznout. Jeřabiny uvaříme s ¾
l vody do měkka. Popraskané bobule protlačíme sítem. Svaříme s želírovacím
cukrem, nebo s cukrem a želírovacím prostředkem. Můžeme dochutit šťávou
z pomerančů nebo citrónů a horké plníme do skleniček s vyvařeným
uzávěrem. Vydrží celý rok – do nových jeřabin.
Sirup
Použijeme předchozí recept bez želírovacího přípravku. Sirup
nalijeme do menších vypařených lahví a sterilujeme.
Kandované jeřabiny
Povaříme
jeřabiny v malém množství vody a pak prosypáváme cukrem a necháme
proslazovat. Pak uzavřeme do skleněných nádob a používáme třeba na vánoční
cukroví na ozdobu nebo jako jiné kandované ovoce.
Kompot
Jeřabiny
prosypeme cukrem podle chutí, přidáme celou skořici a hřebíček. Pak zalijeme
převařenou vodou. Sterilujeme.
Tinkturu
Podrcené suché plody zalijeme alkoholem, necháme 3 týdny
vyluhovat. Pak užíváme v kapkách.
Likér
Jeřabiny
prosypeme cukrem a zalijeme žitnou, režnou nebo jinou pálenkou. Postavíme na
okno alespoň na 2 měsíce. Občas protřepeme, později přefiltrujeme a zředíme
převařenou vodou.
Užíváme jako lék v malém množství.
Jeřabinové
víno
1,5 kg jeřabin
1,5 kg jeřabin
1,3 kg cukru – nebo
podle chuti
půlka citronu
kvasinky
živná sůl
asi 3 l vody
Svaříme vodu s cukrem a necháme vychladnout. Hodí
se nejlépe ty, které přešly mrazíkem. Rozmačkané dáme do pětilitrové láhve a
zalijeme cukerným roztokem. Pak přidáme podle návodu kvasinky a živnou sůl.
Přidáme plátky oloupaného citronu (se slupkou jen
neošetřené chemicky). Láhev uzavřeme kvasnou zátkou a postavíme do teplé
místnosti na šest až osm týdnů. Po vykvašení stočíme víno do lahví. Láhve
uzavřeme a uložíme do chladu.
Jablka s jeřabinami
1 kg jablek
1 kg jeřabin
1 kg cukru
mletá skořice
citronová kůra
1,5 dl vody
prostředek ke konzervaci
Jablka nastrouháme
na hrubém struhadle (i se slupkou), přidáme skořici. Vaříme s cukrem, pak přidáme jeřabiny.
Svaříme na požadovanou hustotu. Nakonec přidáme konzervační prostředek. Ještě horké plníme do skleniček. Můžeme po uvaření přidat trochu rumu – kvůli chuti i konzervaci a sterilovat, abychom se vyhnuli chemii.
Svaříme na požadovanou hustotu. Nakonec přidáme konzervační prostředek. Ještě horké plníme do skleniček. Můžeme po uvaření přidat trochu rumu – kvůli chuti i konzervaci a sterilovat, abychom se vyhnuli chemii.
Poddruhemjeřábu
je jeřáb ptačí moravský . Pozná se podle
toho, že má lístky mělce pilovité jen v horní třetině. Tyto malvice jsou
jedlé a sladkoplodé.
Dalším
druhem je oskeruše domácí Sorbus
domestica L. – jeřáb oskeruše, který vytváří malvice ve tvaru malých hruštiček.
Napoleonští vojáci ji užívali při průjmových onemocněních a tím ji zavlékli na
Moravu.
Květy užíváme ve směsích pro ženy –
obsahují látky podobné ženským hormonům. Užíváme při snížené funkci ženských orgánů.
Pijeme 3x denně nálev z jedné čajové lžičky květů na 1
šálek. Z čerstvých květů můžeme také připravit tinkturu.
Celé jeřabiny – plody, větvičky i listy užíváme také formou
koupelí dílčích – nohou a rukou a
celkových.
Provádíme koupele na
posílení imunity a při prochladnutí z listů, větviček i plodů.
Čaj z plodů
1 lžička rozdrcených
jeřabin se přelije 1 šálkem vody. Po 10 minutách scedíme. Užíváme podle potřeby
1 – šálky denně.
Nálev z listů
1 lžíci luhujeme 10 minut.
Jeřáb je strom, který
nám nahradí celou lékárnu.
Nejen že nám ušetří značné množství peněz,
které utrácíme nesmyslně v domnění,
že léky v lékárně jsou to „pravé“, ale hlavně jsou to léky z přírody,
které jsou dostupné všem, kdo jde do přírody a sám si je připraví. Tím udělá
pro sebe mnoho a ještě načerpá energii z přírody. Kdybychom si více
všímali přírody a jejich zákonitostí, byli bychom moudřejší a zdravější.
Sledujme
tedy, co nám příroda zrovna nabízí a uvědomme
si co máme zrovna nyní nasbírat a pak
sníst, nasušit a zpracovat.
Važme
si všeho a nebuďme pohodlní.