Přírodní léčení - Křen selský 28.

Křen selský - český žen-šen

Armoracia rusticana L.

Je vytrvalou rostlinou s dlouhými válcovitými kořeny a s lodyhami, které jsou až 1,m dlouhé. Má přízemní listy řapíkaté s vroubkovanou čepelí. Na vrcholu lodyhy jsou umístěny květy v hroznovitém květenství barvy bílé

Kvete od května do července.

Pochází z jihovýchodní Evropy. U nás se pěstuje, ale také často zplaňuje na vlhkých místech.

Snadno se množí vegetativně kousky kořenových řízků. Měl by růst na každé české zahrádce. Má široké užití pro léčení, ale také v kuchyni pro přípravu a ochucování pokrmů. Dodává chuť k jídlu, uklidňuje žaludek a hlavně dodává hodně hodnotných živin a značné množství vitamínu C.

Předmětem užití je čerstvý kořen, který se sklízí nejlépe na podzim (ukládáme na zimu do sklepa v písku). Může se však používat i na jaře a v průběhu vegetace.

Nejvíce síly má kořen v květnu a v září (měsíční zemní znamení Býka a Panny).

Obsahuje: Hlavně vitamín C (je vhodný při jarní únavě a nedostatku vitamínu C), hořčičnou silici a fytoncidy (omezují růst baktérií). Dále obsahuje sacharidy, enzymy, organické kyseliny. Podstatou síly křenu je dusíkatá látka, obsahující síru, ze skupiny thioglykosidů (obsahují ji všechny rostliny z čeledi brukvovitých).

Působením na pokožku působí dráždivě a může způsobovat puchýře. Zlepšuje prokrvení a tím urychlujeme regeneraci tkáně a hojení. V malých dávkách rozpouští dobře hleny a povzbuzuje žaludeční a střevní činnost.

Křen zvyšuje vylučování trávicích enzymů, zlepšuje metabolizmus, působí močopudně a upravuje střevní mikroflóru.

Je výborným prostředkem na obnovení sil při rekonvalescenci pro svůj vysoký obsah vitamínu C.

Oblíbené je použítí „křenových placek“.

1) 20 dkg syrových ustrouhaných brambor, z kterých se vymačká tekutina a přidají se 3 lžíce strouhaného křenu. Ošetřené místo namažeme sádlem nebo rostlinným olejem a pak přiložíme placku.

2) 3 lžíce nastrouhaného křenu smícháme se lžící sádla a zahustíme hladkou moukou.

3) 3 lžíce křenu smícháme s 1 lžící octa a zahustíme hladkou moukou.

Sirup za studena při únavě a nachlazení

Kořen pokrájíme na tenké plátky a zasypeme cukrem. Vzniklý sirup užíváme při nachlazení , jarní únavě a zahlenění v množství 3x denně 1 polévkovou lžíci.

Křen s jablky

Nastrouhaná jablka i se slupkou, s přidáním křenu jsou výbornou přílohou k masu nebo jen tak pro chuť na lepší trávení.

Pokud přidáme k jablkům více křenu a naplníme touto směsí malé skleničky se šroubovými uzávěry, vydrží v chladu bez jakékoli konzervace (způsobují to fytoncidy a různé silice, které konzervují a zabraňují zplesnivění).

Podobně je tomu i při zavařování okurek a červené řepy s křenem.

Pro povzbuzení činnosti jater

Připravíme směs ze 2 lžic nastrouhaného křenu, 20 dkg tvarohu a 20 dkg cibule, kterou nadrobno nakrájíme. Přiložíme na pravé podžebří na 2 hodiny. Opakujeme obden 5x po sobě.

Na lepší funkci ledvin

3 lžíce nastrouhaného křenu, 20 dkg cibule, 20 dkg tvarohu. Na ledviny přikládáme na 2 hodiny 1x týdně.

Na žlučníkové kameny

20 dkg křenu drobně nakrájíme a zalijeme 1 l přírodního červeného vína. Po 14 dnech přecedíme a užíváme první tři dni 20 kapek 3x denně. Pak 60 kapek 3x denně do spotřebování.

Na astma

Při záchvatu podávat křen povařený v mléce po lžičkách. Může se používat i preventivně.

Proti paradontóze

Křen používat k jídlu a také kousek křenu žvýkat. Vysoký obsah vitamínu C, který obsahuje, upevňuje dásně a zuby.

Artróza páteře

Úlevu přináší odvar: V 1l vody povaříme 1 lžíci mrkve (vyživuje chrupavky), 1 lžíci nastrouhaného křenu a 1 lžičku kmínu. Vaříme 5 minut. Po vychladnutí přecedíme a mažeme několikrát denně bolestivá místa.

Bolesti v kříži

Uděláme odvar z větviček jeřabin pro celkovou koupel. Pak přiložíme křenovou placku, kterou přikládáme obden na kříž (alespoň 3x). Kůži musíme předem namazat.

Na revma

K vnitřnímu užívání připravíme odvar z křenu, kořene pampelišky a jehlice trnité. Pijeme 3x denně.

Křen působí dobře na nervový a lymfatický systém, pampeliška upravuje metabolizmus a jehlice trnitá působí močopudně.

Přírodní léčení - Pohanka obecná 27.

Fagopyrum esculentum

Čeleď: Rdesnovité (Polygonaceae)

Patří mezi jednoleté rostliny. Dorůstá do výšky asi 50 cm. Lodyha během růstu dostává načervenalou barvu.

Listy jsou řapíkaté a srdčité. Květenství s drobnými zelenobílými a narůžovělými květy vytváří latu. Plodem jsou hranaté našky.

Pravlastí pohanky jsou Himaláje, odkud se dostala do Evropy s Mongolskými kočovníky a tatarskými nájezdníky.

Není obilovinou: Patří do samostatné skupiny a patří do čeledi rdesnovité.

Pěstuje se jako kulturní rostlina a také jako rostlina medonosná. Je rostlinou vhodnou i do horských oblastí, protože potřebuje pouze krátkou vegetační dobu, aby vytvořila i semena.

Pohanka byla dlouho důležitou obilovinou, na kterou se však v dnešní době neprávem zapomíná.

Pohanková semena jsou velice hodnotnou potravinou. Pohanka je nutričně a dieteticky hodnotná, lehce stravitelná, s vysokým obsahem vlákniny, vitamínů a minerálů.

Má příznivý vliv na játra, cévní systém, trávicí ústrojí. Především obsažený flavonoid rutin zvyšuje pružnost krevních kapilár. Dokáže regulovat vysoký krevní tlak a také likviduje viry, které způsobují opary. Zejména je vhodná jako předcházení praskání žilek v nose.

K léčebným účelům se používá hlavně kvetoucí nať a také slupky z našek.

Vedle nejdůležitější látky rutinu v kvetoucí nati a ve slupkách plodů obsahuje vitamíny skupiny B (hlavně B1 – thiamin, B2 riboflavin a B3 – niacin), vitamín E, fosfor, hořčík, draslík, vápník, železo, měď, mangan a zinek.

Velmi důležitým vitamínem je cholin, který regeneruje jaterní buňky. Obsahuje také kyselinu linoleovou (omega 3 mastné kyseliny). Velké množství zinku, který obsahuje je pro náš organizmus zejména v zimním období nedostakový, kdy právě posiluje obranyschopnost sliznic. Je tedy skvělou prevencí proti chřipce a nachlazení. Obsahuje plnohodnotné rostlinné bílkoviny.

Dokáže také bránit tvorbě krevních sraženin a stimuluje účinek vitamínu C.

Nať užíváme ke zpevnění a pružnosti cév, při přečových žilách, hemeroidech, bércovách vředech, poruchách prokrvení končetin a také jako prevenci proti náhlým mozkovým příhodám.

Nať užíváme jako nálev.

Slupky nameleme a formou prášku užíváme ½ čajové lžičky 3x denně a zapijeme.

Nať můžeme použít do směsí s černým bezem (také obsahuje rutin) a jitrocelem.

Nažky užíváme k detoxikaci, při nemocech střev a ke snížení cholesterolu. Užívání pohanky se doporučuje při krvácivosti žaludečních a dvanácterníkových vředů, střevních nádorech, nechutenství, bolesti hlavy a silné menstruaci.

Účinek pohankové nati můžeme zvýšit současným podáváním tinktury z kaštanu koňského.

Nať je také vhodné užívat v homeopatické formě.

Pohanku využíváme hlavně jako potravinu.

Při onemocnění a slabém močovém měchýři užíváme 1 lžíci semen z kopřivy dvoudomé a pohankové mouky s přidáním vody. Z uvedených přísad uděláme těsto a děláme palačinky, které podáváme s medem.

Obecné zásady přípravy

Před přípravou propláchneme studenou vodou. Na vaření používáme 1,5 dílu vody na 1 díl pohanky. Nikdy nesléváme, aby nedošlo ke ztrátě rutinu. Vaříme 2-3 minuty a 30 minut necháme stát, nemícháme.

Použití pohanky

Pohanka je vhodná do polévek, kaší, pomazánek, salátů, rizot, k zapékání a jako příloha.

Pohanku užíváme celou nebo ve formě krupice, lámanky, mouky a vloček.