Přírodní léčení - Kostival lékařský 26.

Kostival lékařský

Symphytum officinale L.

Patří do čeledi: Brutnákovité (Boraginaceae)

Tato léčivá rostlina patří mezi nejpostradatelnější byliny, které nám příroda nabízí.

Roste na mokrých loukách a polích, v příkopech a na březích vodních toků.

Je to statná srstnatá vytrvalá rostliny, která je vysoká až 1 m. Má silný oddenek, který je dužnatý a větví se. Na povrchu je černý a uvnitř bělavý. Lodyha je přímá a nahoře větvená s listy kopinatými, které jsou porostlé štětinatými chloupky. Květy jsou temně červenofialové, světle fialové a někdy i bílé, a jsou sestaveny do hustých vijanů vidličnatě větvených. Po odkvětu je plodem kulovitě svrasklá tvrdka s jedním semenem.

Kvete od května až do července.

Užívanou částí je hlavně kořen, který sklízíme na jaře před začátkem vegetace v březnu až dubnu a na podzim v září až říjnu.

Kořen se omyje a po rozpůlení se suší na slunci nebo při umělé teplotě do 45^oC. Droga je bez pachu a chutí mírně svíravé a nahořklé.

Často se užívá i kořen čerstvý. Je dobré na zimu dát kořen kostivalu do písku podobně jako mrkev nebo petržel.

Obsahuje hlavně látky slizovité povahy, silice, třísloviny, alkaloid sympfytocynoglosin, consolicin, allantoin, consolidin, asparagin…..atd.

Tato droga ovlivňuje krevní oběh, upravuje krevní tlak – podle dávkování snižuje nebo zvyšuje a působí mírně projímavě.

Vnitřně se používá proti kašli a při zahlenění cest dýchacích. Dále jako mírné projímadlo a ke zmírnění bolestí při žaludečních vředech.

Zevně se užívá formou obkladů, tinktur a mastí při krevních podlitinách, zánětu žil, dně, při chronických onemocněních kloubů a kostí, při zánětech svalových a šlachových pouzder, při křečových žilách a revmatizmu. Přikládá se na zlomeniny a staré, špatně se hojící zranění. Užívá se i při zánětu okostice (zevně i vnitřně). Také léčí zápal pohrudnice (zábal a čaj).

Mast z kostivalu hojí lehčí popáleniny, opařeniny a kůži spálenou sluncem.

Při paradontóze se užívá odvar, kterým se vyplachuje ústní dutina.

Dlouhodobé podávání není vhodné, protože droga obsahuje alkaloidy, které by při dlouhodobém podávání mohly poškodit játra. Zevně podáváme nejdéle 6 týdnů a vnitřně jen 3 týdny.

Směs na hojení podlitin, zánětů kůže a zatvrdlin

2 díly čerstvého nastrouhaného kořene kostivalu

1 díl strouhaných syrových brambor

1 díl strouhaného kořene celeru

Přikládáme na postižené místo a teple zavážeme.

Listy z kostivalu se krátce povaří a obloží se jimi za tepla nemocné místo. Už po prvním užití je cítit úleva, ale je potřeba obklady provádět častěji. Také je možné čerstvé listy rozválet válečkem na nudle a použít.

Tinktura z kořenů

Omyté, neloupané a nadrobno nakrájené kořeny zalijeme alkoholem kolem 40 % tak, aby byly potopené a pak je dáme k teplu na 14 dní. Potom přecedíme a uchováme na chladném místě.

Užíváme vnitřně ke zpevnění zubů – paradontóze.

Zevně používáme k masírování klubů, kostí, svalů, pohmožděnin, křečových žilách a revmatizmu.

Koupel při revmatizmu , dně, bolestech zad a poškozených ploténkách

Do 5 litrů vody přidáme asi 30-50 dkg listů a necháme máčet přes noc. Pak vše ohřejeme a přidáme do lázně. Koupeme se 15 minut. Je možné ještě přidat nať z kopřiv.

Sedací koupel

Při poruchách prokrvení v nohách, křečových žilách a bolestech v kříži je možné si udělat sedací koupel z listů (asi 250 gr). Postup je stejný jako při celkové koupeli.

Obklady z kořene kostivalu

Usušené kořeny semeleme a smícháme s teplou vodou na kaši. Pak přikládáme směs na plátno a za tepla přiložíme na postižené místo.

Zábal z čerstvých kořenů

100 gr kostivalového kořene necháme povařit v 1 l vody a potom scedíme. V odvaru namáčíme plátno a přikládáme na zraněné místo (ne na otevřené rány).

Kostivalové víno

Do bílého přírodního vína naložíme drobně nakrájené umyté kořeny a pak je luhujeme 6 týdnů v chladu. Užíváme při onemocnění plic.

Mast z kostivalu

Umyté kořeny nakrájíme nadrobno a smícháme s 250 gr čistého vepřového sádla. Zahřejeme je tak, aby se směs krátce smažila. Pak uložíme na chladné místo a druhý den směs ohřejeme. Přes plátno přecedíme a uložíme v lednici v nádobkách. Vylisovaný zbytek můžeme ještě použít k obkladům.

Mastí léčíme také pohmožděniny a rány u zvířat.

Mazání z kostivalu a třezalky

5 lžic rozkrájeného čerstvého kostivalu a hrst květů třezalky naložíme do ½ l olivového (slunečnicového) oleje. Vystavíme na slunce nebo dáme na teplé místo a po 14 dnech slijeme. Uchováváme v malých skleničkách v lednici.

Čaj z kořenů

Do ½ l studené vody přidáme 2 lžičky drobně nakrájeného čerstvého kořene a necháme vyluhovat přes noc. Ráno ohřejeme a přecedíme. Můžeme přisladit medem. Čaj pijeme po doušcích.

Čaj na léčení žaludečních vředů

Připravíme si směs 100 gr kořene kostivalu, 50 gr truskavce ptačího a 50 gr měsíčku. Ze směsi odebereme jednu vrchovatou čajovou lžičku a zalijeme ¼ l vařící vody. Necháme vyluhovat 5 minut. Pijeme 3x denně po doušcích.

Symphytum – homeopatický lék

Pro zpracování se používá celá čerstvárostlina. Užívá se k léčbě kostních zlomenin a má také příznivý účinek na oči.

Po repozici kostí do původní polohy povzbuzuje Symphytum spojení a srůst kostí.

Pokud by se tento lék podával předčasně ještě před repozicí úlomků, mohlo by dojít ke zhojení kostí v nesprávném postavení.

Užívá se při poranění očí úderem tvrdým předmětem, například tenisovým míčkem.

Prášek ze sušeného kořene

Šňupání prášku zastavuje krvácení z nosu.

Přírodní léčení - Trnka obecná 25.

Primus spinosa L.

Čeleď: Růžovité (Rosacae)

Trnka roste na prosluněných křovinatých stráních v nížinách i na horách.

Je keřem až 3 m vysokým, bohatě větveným. Nejprve vykvétají drobné kvítky na přelomu dubna až května a se pak teprve objevují drobné pilovité lístky. Celý keř je porostlý trny.

Květ se sbírá za slunného počasí a ihned se usuší ve stínu v tenké vrstvě. Trnka kvete jen krátkou dobu a tak je nutné květy trhat včas než opadají.

Plodem jsou trnky, modré kulovité peckovice trpké chuti.

Nejčastěji užívanou částí je květ.

Obsahuje flavonový glykosid, který působí močopudně. Dále obsahuje vitamín C, pektiny, organické kyseliny a třísloviny.Užívá se jako projímadlo s mírným působením a také reguluje látkovou výměnu. Užívaný čaj z květů (nálev) zbavuje tělo nadbytečného sodíku. Snižuje krevní tlak a upravuje sníženou činnost ledvin.

Má také příznivý účinek na propustnost krevních vlásečnic a mírní v cévách zánět.

Je dobrý na posílení žaludku a čištění krve.

Nálev z květů je vhodný i pro dlouhodobé podávání.

Čaj

2 čajové lžičky na ¼ l vřelé vody 3x denně a louhuje se 7 minut.

Užíváme samostatně nebo jej mícháme do směsi s břízou, truskavcem, vrbicí bílou, jehlicí trnitou a kořenem jehlice trnité.

Potopudně při nachlazení působí v kombinaci s květem černého bezu a lipovým květem.

Jako náhražku černého čaje můžeme použít také trnkových listů.

Po prvních mrazících sbíráme plody, z kterých se dá vyrobit trnkové víno a také sirup.

Plody obsahují vitamín C, amygdalin v peckách (vitamín B17, který se užívá také jako podpůrný lék při rakovině), cukry, barviva a třísloviny.

Usušené trnky se užívají při nemocech ledvin a močového měchýře a při průjmech a žaludečních nevolnostech.

Trnková větvička má kouzelnou moc.

Trhaná koncem dubna a pověšená na krku nebo v domě působí proti negativní energii. Proto se také z trnkového dřeva vyrábějí čarodějné hůlky.

Stravovací skupiny

Zdravý člověk může jíst v podstatě vše.

Jestliže ale dojde k narušení rovnováhy v organizmu, dojde k nedostatku určitých živin a prospěšných látek a může dojít až k nemoci.

Každý člověk však není stejný a co je pro jednoho dobré, nemusí být dobré pro druhého.

Například děti a zvířata nesní něco, co jim nedělá dobře a jídlo prostě odmítají. Mají ještě správně fungující intuici, kterou dospělí již nemají nebo ji potlačují. Nezbývá tedy nic jiného, než tuto intuici znovu vypěstovat a přijmout ji za své.

Existují tři stravovací skupiny lidí.

První skupina

Jedná se o 1/3 lidí, kteří mohou jíst cokoli. Organizmus těchto lidí se umí dobře zbavovat cizorodých látek a těžkých kovů. Proto tito lidé onemocní někdy chorobami srdce a jejich onemocnění je spíše psychosomatické. Nedoporučuje se pro ně makrobiotická strava.

Druhá skupina

Patří sem lidé, kteří mohou onemocnět stravou a stresem. Organizmus už není tak dobře nastaven k odbourávání cizorodých látek a těžkých kovů. Nevhodné potraviny mohou „ochutnat“ jen 1x za týden.

Za nevhodné potraviny se považují tyto potraviny:

Vepřové maso, tropické ovoce – pomeranče, citróny, banány, grepy, ananas, některé mléčné výrobky – mléko a tučné sýry. Mohou jíst kefír, tvaroh a jogurt. Mohou jíst nakládanou zeleninu, ořechy kromě ořechů lískových a mandlí, rajčata, okurky, sóju, broskve, světlé pečivo.

Tato skupina je zastoupena 1/3 lidí.

Třetí skupina

Do této skupiny patří lidé, u kterých nemoc způsobila hlavně nevhodná strava a nedostatek pohybu. Organizmus těchto lidí není schopen se zbavit cizorodých látek a těžkých kovů. Neumí jejich organizmus přijímat ze stravy dostatek vitamínů a minerálů.

Mezi oslabené orgány této stravovací skupiny patří páteř, klouby, kosti a zuby.

Chybějící vápník je potřeba užívat spolu s hořčíkem a vitamínem C.

Tito lidé se musejí více hýbat, aby posilovali páteř. Pokud není dostatek svalové hmoty v zádovém svalstvu, pak dochází ke srážení obratlů. Tím nedochází k proudění životadárné energie do těla a to odspodu kostrčí a odshora do hlavy a rukou a také do zubů. Pokud tedy neprochází dostatek energie do těla, může dojít k zablokování nejen pro příjem energií ale také pro příjem vitamínů a minerálů. Také tato skupina musí pravidelně užívat želatinu.

Dále je třeba provádět čištění trávicí soustavy pravidelně.

Patří sem lidé, kteří ji mají operativně vyjmut žlučník, ve které se vytvořily kameny, vzniklé ze stresu. Lidé, kterým nepracuje dobře trávicí soustava – trpí nadýmáním (z nevhodné stravy), zápach z úst (slinivka a slezina je oslabena), v žaludku se tvoří štávy (překyselení organizmu).

Nevhodnou potravinou jsou hlavně smažené pokrmy.

Nejíst maso hovězí, vepřové, mléčné výrobky (překyselení), všechno tropické ovoce, čokoláda, kakao, káva (občas jen rozpustná), silný čaj, brambory. Dále v zemi rostoucí zelenina (brambory…), zelenina a ovoce zpracovaná průmyslově, někdy také kapr (plísně), rajčata a okurky, bílé pečivo, živočišné tuky, sója a oříšky (jsou povolené jen mandle).

Nevhodné potraviny mohou „ochutnat“ jen 1x za 14 dní.

Doporučená strava

Bílá masa (ekologicky chované kuře, krůta, králík, těstoviny, občas houskové knedlíky(celozrnný rohlík), celozrnné pečivo, mořské ryby a mořské plody moře, zvěřina, skopové maso.

Dále pórek, brokolici, salát hlávkový, olivový a slunečnicový olej, meloun, dýně, cukety, luštěniny, ovesné vločky, hroznové víno, jablka, hrušky, švestky, maliny, borůvky, rybíz, angrešt.

Z mléčných výrobků jen tvaroh a nízkotučné sýry.

Občas se může zařadit ekologicky chovaná kachna nebo husa(pokud není nemocná slinivka – tuk má podobné složení jako olivový olej), rýže, růžičková kapusta, slunečnice, cibule, česnek, paprika (nejvhodnější je žlutá, pak červená), obilniny, luštěniny.

Z mrkve a celeru pouze šťávu.

Týká se 1/3 populace.

Pro tuto skupinu je vhodná makrobiotická strava.

Velice vhodná je středomořská strava.

Přírodní léčení - Česnek medvědí 24.

Allium ursinum L.

Vyskytuje se v lužních listnatých lesích, pod keři, kde je hodně humusu. Říká se mu také „divoký česnek“. Vyrůstá ze země v dubnu a květnu. Kvete v květnu a červnu.

Zelené listy nesmíme zaměnit s konvalinkami, které jsou jedovaté. Jeho silnou vůni po česneku však ucítíme dříve, než ho vůbec uvidíme.

Listy vyrůstají z šupinaté cibule. Později vyroste zelený stonek, z kterého vykvete bílá koule květů.

Své jméno dostal od pověstí, kdy se medvěd čistí po dlouhém jarním spánku. Jeho žaludek je plný plísní a jiných cizorodých látek a medvěd podvědomě dobře ví, co je pro něj po dlouhé zimě a nepřijímání potravy dobré.

Udělejme tedy totéž.

Česnek medvědí je mnohem léčivější než česnek užívaný běžně v kuchyni.

Je vhodný pro omlazující jarní kůry, kůry na odstranění škodlivých látek a léčení kožních chronických onemocnění (čistí játra).

Usušené listy nejsou léčivé, protože tyto léčivé vlastnosti sušením ztrácejí. Užíváme tedy jen čerstvé listy.

Dají se také používat cibulky, které se sklízejí v létě a časně na podzim.

Česnek medvědí odstraňuje škodlivé střevní bakterie v žaludku a ve střevech. Působí také dobře na krevní oběh a dýchání.

Obsahuje především silice, flavonoidy a vitamín C. V listech najdeme kyselinu listovou a vitamíny skupiny B.

Éterické oleje s dalšími látkami, obsaženými v rostlině, podporují chuť k jídlu a aktivují činnost žaludku a střev.

Kyselina listová podporuje krvetvorbu a růst buněk. Vitamín C má dobrý vliv na imunitní systém.

V kuchyni můžeme použít listy čerstvého česneku medvědího do různých jídel. Česnek medvědí dobře působí proti jarní únavě.

Výborným prostředkem, který můžeme používat celoročně je tinktura (lihový výtažek).

Listy nadrobno nakrájíme (můžeme použít i cibulky) a zalijeme 40% pálenkou. Pak dáme na teplé místo nebo na slunce na 14 dní.

Slijeme a užíváme 3x denně 10 kapek do vody.

Tato tinktura čistí zvápenatělé cévy, podporuje paměť, čistí trávicí soustavu a střeva.

Upravuje také vysoký tlak, působí dobře proti závratím a tlaku v hlavě, také působí proti úzkosti.

Užívá se proti škrkavkám a hlístům (také u pejsků).

Na vysoký tlak můžeme připravit víno:

Do ¼ litru bílého přírodního vína přidáme hrst nakrájených listů a krátce povaříme. Pak můžeme osladit medem včelím nebo pampeliškovým.

Užíváme ob den malou skleničku a upíjíme po doušcích. Vysoký tlak pak pomalu klesá.

Je výborným lékem hlavně pro staré lidi, kteří mají trvale zahlenění průdušky a obtížně dýchají.

Také při chronickém kašli se uvolní zahlenění a zlepší se dýchání.

Drobně pokrájené listy používáme na chleba a na posypání brambor.

Šťávu získanou z listů můžeme smíchat s kefírem nebo podmáslím.

Čerstvě nasekané listy pročišťují také ledviny a močové cesty a podporují odchod moče.

Česnek medvědí se také může užívat zevně na těžko se hojící rány a k potírání křečových žil.

Je také výborným prostředkem na čištění krve, na léčbu chronických kožních onemocněních, revmatizmu a krčních uzlin.

Dále si můžeme připravit směs „Pesto“.

Svazeček čerstvých listů jemně nakrájíme a smícháme s kvalitním olivovým nebo slunečnicovým olejem a solí na pastu. Napěchujeme ji do sklenice se šroubovým uzávěrem. Směs vydrží v lednici několik týdnů. Tuto směs můžeme používat na těstoviny nebo na chleba, případně do salátů a polévek.

Jarní očistný salát

Smícháme několik pokrájených listů česneku medvědího, pár lístků smetánky lékařské, salát hlávkový, ředkvičky, pórek, vysetou řeřichu a 1 rajské jablko. Přidáme mořskou sůl, šťávu z citrónu a 3 lžíce olivového oleje.

Můžeme jíst jako přílohu k masu nebo samostatně s celozrnným pečivem.

Jarní polévka

Na tuku osmahneme nastrouhanou mrkev, petržel a kousek celeru. Přidáme vodu a brambory, nakrájené na malé kousky.

Povaříme a přidáme trochu pohanky, kterou jen necháme dojít v horké polévce, abychom ji neznehodnotili.

Do horké polévky ještě přidáme trochu kopřiv, česneku medvědího a list z pampelišky, osolíme a dochutíme.

Čaj pro dobrou náladu

Pro každého člověka je velmi důležitý pozitivní vztah k okolnímu světu. Jakákoliv negativní navozená škodí především nám samým. Podlamuje naši sebedůvěru a následně způsobuje nerovnováhu v organizmu. Jestliže si chceme zachovat a podpořit optimistický postoj k okolnímu světu, ke svému okolí, může nám v tom úspěšně pomoci i bylinná směs pro dobrou náladu.

I.směs

30 gr kmínu

40 gr fenyklu

25 gr heřmánku

20 gr kozlíku

15 gr řebříčku

5 gr pelyňku

K přípravě čaje použijeme 2 čajové lžičky směsi na ¼ l vody. Doba louhování je 7 minut.

Pijeme 1 šálek ráno a večer po 3 týdny, pak uděláme 1 týden přestávku.

II.směs

35 gr meduňky

30 gr kopřiv

25 gr jahodového listu

25 gr máty

15 gr řebříčku

15 gr měsíčku lékařskéhoA

50 gr ostružiníku list

Příprava čaje je stejná, jako u předešlé směsi.

Čaj můžeme dochutit včelím nebo pampeliškovým medem a citrónem.

Po třech týdnech uděláme druhou směs:

50 gr zlatobýlu

35 gr třezalky

25 gr ostružiníku

25 gr černého rybízu list

25 gr tymiánu

20 gr kmínu

20 gr anýzu.

Po dalších třech týdnech se opět vrátíme k první směsi, kterou pijeme obden.

Zelí jako lék

Brassica Oleracea L.

Zelí je jednoletou rostlinou. V léčitelství je vysoce seněné.

Obsahuje vitamíny skupiny B, vitamín C, biotin, vitamíny K a P. Dále minerály – draslík, vápník, sodík, hořčík a železo. Stopové prvky – molybden, nikl, vanad, cín a stříbro. Obsahuje také jód, insulin, karotenoidy a glycidy.

Užívá se při avitaminózách, chorobách žlučníku, jater, žaludku, střev, srdce a cév. Šťáva z bílého zelí příznivě působí (hojivě) na zánět trávicího ústrojí a na žaludeční a dvanácterníkové vředy (užívá se 3x denně v množství 1,5 dl).

Při kožních nemocech čistí krev a netoxikuje ledviny a játra.

Kysané zelí působí protiřečím a projímavě. Na dobré odkašlávání je dobré připravit směs šťávy ze zelí a medu rovným dílem.

Na spáleniny a různé furunkly, akné a revmatizmus, dnu a revmatoidní artritidu užíváme listy, které rozválíme válečkem. Tak se lépe dostanou léčivé látky do tkáně. Listy přiložíme na postižené místo a ovážeme obinadlem.

Dalším způsob je, že se list rozemele a smíchá s bílkem. Další postup je pak stejný (obzvlášť vhodný způsob na popáleniny, opaření i spálení sluncem).

Kyselé zelí

Patří k nejzdravějším potravinám. Tato potravina je dostupná pro každého a mnoho nestojí.

Může nahradit nedostatek jiné zeleniny, protože obsahuje řadu významných látek, nezbytných pro lidský organizmus.

Všechny živiny se zde vyskytují v optimálních poměrech. Zelí také významně posiluje imunitu.

Ničí střevní bakterie.

Pravidelné zařazování zelí do jídelníčku zaručí pravidelní vyprazdňování, harmonizaci ledvin a odstranění problémů žlučníku a jater.

Zelí je také přírodním omlazovacím prostředkem. Ten, kdo zelí konzumuje pravidelně, může významně ovlivnit proces stárnutí a udržet si tělo v dobrém stavu.

Zelí si také můžeme připravit sami doma, třeba podle receptu našich babiček. V jídelníčku našich předků bylo zelí na prvním místě spolu s bramborami. Zajímavé je, že naši předci konzumovali jednoduchou stravu a netrpěli tolik civilizačními nemocemi, jako dnešní populace. A hlavně, jídlo se připravovalo doma, čerstvé a bez chemických konzervačních látek.

Aby zelí skutečně splnilo svůj léčivý efekt, je dobré konzumovat denně kysané zelí přírodní v množství jedné kompotové misky a je ho možné různě dochutit. Například ve formě zelného salátu s přidáním cibule a olivového oleje.

Výborný je také salát z kysaného zelí, červené řepy, vařených brambor a sterilovaného hrášku.

Postup:

½ kg vařených brambor

½ kg kysaného zelí

malá plechovka sterilovaného hrášku

sklenice sterilované červené řepy bez nálevu

olej slunečnicový nebo olivový

sůl a mletý kmín

Všechny suroviny smícháme a dochutíme solí a kmínem. Tento salát se může jíst samotný nebo jako příloha k masu. Salát je dobré nechat odležet.

Čočkový salát také můžete obohatit syrovým kysaným zelím.

Postup:

30 dkg čočky

1 červená kapie

1 menší cibule

1 jablko

hrstka syrového kysaného zelí

olivový olej

šťáva z citrónu

trochu cukru, pepř, sůl

Namočenou čočku uvaříme v téže vodě doměkka. Scedíme a do horké čočky přidáme olej, sůl, pepř, cukr a necháme vychladit.

Do prochladlé směsi pak přidáme ostatní suroviny, nakrájené na nudličky.

Proleželé a vychlazené podáváme s celozrnným pečivem.

Přírodní léčení - Vilcacora 23.

Vilcacora (Uňa de Gato a také Kočičí dráp)

Uncaria tomentoza Willd. D. C.

Užívá se z tohoto stromu vnitřní kůra.

Obsahuje tetracyklické a pentacyklické oxidolové alkaloidy jako hirsutin, hirsutein, dihydrokorynatein, rincofilin, isorincofilin, mitafilin, isomitrafilin, pteropodin, isopteropodin, speciofilin a uncarin F, pak triperteny, flakony a další látky, které působí protizánětlivě, anitioxidačně, antibakteriálně, protivirově, cytostatiky a imunostimulačně.

Obsažené látky mají příznivé účinky na kardiovaskulární systém, zahrnující prokrvení periferních krevních cév, snížení srdeční frekvence a do jisté míry snižující hladinu krevního cholesterolu. Vilcacora má schopnost působit proti kumulaci krevních destiček a trombů. Pití odvarů tedy zlepšuje stav cév, zabraňuje vzniku krevních trombů a tím předchází srdečnímu infarktu a mozkové mrtvici.

V tradičním peruánském léčitelství se užívá k léčbě zánětů, rakoviny, nádorů, artritidy, onemocnění žaludku a jako diuretika působí močopudně.

V zevním použití lýko peruánští léčitelé aplikovali také při hadím uštknutí.

Odvar z kůry je využíván k výživě, zahnání žízně a pro celkovou obnovu vyčerpaného organizmu.

Přes tyto úžasné léčitelské vlastnosti této drogy se nedoporučuje užívání u osob s poruchou krvetvorby, u osob na chemoterapii a radioterapii, u osob s roztroušenou sklerózou, těhotným a kojícím ženám a ženám, které chtějí otěhotnět.

Pomáhá a užívá se

• při nádorových onemocněních a pro jejich prevenci (obsahové látky mají antioxidační, imunostimulační a antivirové účinky)
• proti zánětlivým onemocněním trávícího traktu - působí při Crohnové chorobě, zánětech tlustého střeva, narušení bakteriální flóry tlustého střeva po léčbě antibiotiky, peptických vředech
• příznivě působí při chorobách spojených s poškozením funkce imunitního systému - účinky na živý organismus jsou zcelamimořádné, údajně zvyšuje imunitu až o 60 %
• potlačuje chronický únavový syndrom
• léčí chronické infekce horních cest dýchacích, záněty vedlejších dutin nosních a napomáhá při léčbě a prevenci jejich virových onemocnění, jako je chřipka
• pro protizánětlivé účinky pomáhá při revmatizmu a artritidě
• ulehčuje potíže při oběhových chorobách
• při kvasinkových a plísňových onemocněních
• při alergiích a astmatu
• při infekci močových cest
• při zvýšeném krevním tlaku
• některé obsažené alkaloidy mají příznivý vliv na paměť
• napomáhá při léčení boreliózy
• je využívána i k podpůrné léčbě nemocných virem HIV (AIDS)

Vilcacora a její praktické léčebné využití
Konkrétní nemoci, na které se Vilcacora s úspěchem používá jsou zejména a hlavně různé druhy rakoviny od ledvin a močových cest, přes rakovinu prostaty, plic a dýchacích cest, zažívacího traktu, ženských pohlavních orgánů, rakovinu prsní žlázy včetně předrakovinné prevence.

Další velmi širokou indikací jsou zánětlivá onemocnění různých lokalizací od zánětu kloubů, ledvin, plic, průdušek, slinivky, močového měchýře, žaludku, atd. v jejich akutní i chronické podobě.

Další dobré zkušenosti přinesla kombinace v léčbě artrózy, bolestí různého původu, u lupenky a jiných kožních onemocnění, v menopauze, při vředovém onemocnění žaludku, vysokého krevního tlaku, špatné funkci jater např. po žloutence, dokonce i při onemocněních jako je deprese , stavy úzkosti, menstruační poruchy, hučení v uších, hemeroidy, křečové žíly, astma, cukrovka atd.

Preventivní podávání Vilcacory je samozřejmostí. Můžeme podstoupit např. omlazující kůru, kůru proti padání vlasů, revitalizující kůru, redukovat nadměrnou či nedostatečnou hmotnost nebo obecnou protirakovinnou prevenci.

Rostlina obsahuje celou řadu alkaloidů.Významné místo mezi nimi zaujímá izopteropodin, o němž bylo prokázáno, že dokáže nečinný a oslabený organismus probudit k boji proti nemocem.

Zázvor

(Zingiber officinale)
Zázvor, proslulý svými schopnostmi uklidnit žaludeční obtíže, pochází z Indie a Číny, z Jamajky a jiných tropických oblastí. Je to trvalka teplého podnebí příbuzná s kurkumou a kardamomem. Kořeny se používají v kuchyni i k lékařským účelům. Jako koření dodává pokrmům palčivou, citrónovou příchuť. Používá se k přípravě masa i sladkého pečiva. Jako lék má zázvor stále značný význam v tradiční medicíně. Obsahuje éterické oleje, zázvorovou silici a štiplavě ostrou látku zvanou gingerol.
Užívanou částí zázvoru je rozvětvený, dužnatý oddenek. Používá se čerstvý jemně nastrouhaný, nebo sušený, také se nakládá, kanduje (pak je z něj výborný pamlsek), připravuje se sladký sirup a nebo olej. Oblíbený je také zázvorový čaj (snadno jej připravíte zalitím ½ lžičky mletého zázvoru 1/4 l horké vody). Zázvor vás překvapí příjemnou, kořeněnou chutí s nádechem citronu a květin.

Po usušení (sušené kousky nebo prášek) je zázvor ještě štiplavější než čerstvý, před použitím se doporučuje ho namočit. Jedna čajová lžička sušeného zázvorového prášku přitom odpovídá zhruba jedné polévkové lžíci jemně nastrouhaného čerstvého zázvoru.

Zázvor a jeho hlavní příznivé účinky:

Zázvor působí především v zažívacím ústrojí, zvyšuje tvorbu trávicích šťáv a neutralizuje kyseliny. Proto je někdy podáván místo léků potlačujících nevolnost. Bylo zjištěno u žen, které prodělaly laparoskopii nebo větší gynekologickou operaci a byl jim podáván 1 g zázvoru před zákrokem, se výrazně snížila pooperační nevolnost a zvracení, dosti časté vedlejší příznaky podaných anestetik a jiných léků,užívaných při operacích.
Zázvor pomáhá také při stavech nevolnosti, vyvolaných chemoterapií.
Účinek proti nevolnostem všeho druhu zázvor předurčuje ke zklidňování stavů závrati, poměrně častých u starších pacientů.

U nemocných revmatickou artritidou (autoimunním onemocněním s těžkými zánětlivými projevy v kloubech) se zmenšuje bolest kloubů i ostatní projevy zánětu.
Pro jeho protizánětlivé vlastnosti může pomoci zmírňovat křeče průdušek při nachlazení a chřipce.

Při cestování proti kinetóze můžete použít kandovaný zázvor. Bolestivé svaly potírejte několika kapkami zázvorového, oleje smíchaného se lžičkou mandlového oleje (nebo jiného neutrálního oleje).
Pálivá chuť zázvoru zahřívá tělo a je antibakteriální.

Celkově působí proti nevolnostem, plynatosti a nadýmání. Rozpouští hleny, má protizánětlivé účinky a má pozitivní vliv na krevní oběh. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a v játrech a zvyšuje produkci žluče.
Při chřipce a nachlazení pomáhají zázvorové koupele. Silice mírně dráždí, dezinfikuje a prokrvuje pokožku. Pomáhá při bolestech hlavy a stavech napětí.
Je také vyhlášeným afrodiziakem!

V období viróz a nachlazení nezapomeňte mít doma čerstvý zázvor. Pomůže posílit imunitu a navíc si do jídelníčku zařadíte chutný nápoj. Je totiž vyzkoušené, že když se ho naučíte konzumovat a oblíbíte si jej, dobře zvládnete chladné a zimní počasí.

Přijdete promrzlí domů a vypadá to přinejmenším na rýmu nebo kašel, ponořte nohy do horké lázně s přídavkem zázvorové šťávy (případně si koupel připravte stejně jako čaj). Nechte nohy napařit, pak je teple zabalte, chvíli odpočívejte, dejte si zázvorový čaj s medem a nachlazení by se vám mělo vyhnout.
Když vás přesto začne trápit rýma nebo kašel, dopřejte zázvorovou koupel celému tělu a pijte zázvorový čaj. Prohřeje vás, uvolní ucpaný nos a neduhy by měly ustoupit. Pokud rádi pijete jiný bylinkový čaj, přidejte si do něj alespoň zázvorový sirup, prohřeje vás stejně.

Zázvorové recepty

Zázvorový čaj jako prevence
Zázvor je antiseptický, protihorečnatý a protizánětlivý. Čajem, který připravíte zalitím půl lžičky mletého zázvoru čtvrt litrem vřelé vody, preventivně užíváte proti chřipkám, nachlazení, bolestem hlavy i žaludečním a cestovním nevolnostem. Po 5 minutách čaj přeceďte a po mírném vychladnutí přidejte lžičku medu a čerstvou citronovou šťávu.

Zelený čaj se zázvorem na hubnutí
Půl čajové lžičky nastrouhaného, jemně nasekaného nebo na plátky nakrájeného čerstvého zázvoru a lžičku zeleného čaje zalijte čtvrt litrem vroucí vody, nechte 5 minut louhovat a přeceďte. Ochutit můžete opět medem a citronovou šťávou, získáte pomocníka při odbourávání nežádoucích tukových polštářků. Dávkování zázvoru si upravte podle vlastní chuti, nikdy by po něm neměla nepříjemně pálit ústa.

Domácí zázvorový sirup
Kvalitní zahuštěný sirup připravíte z čerstvého zázvoru, přírodního cukru a vody. Snažte se zachovat základní poměr vody a cukru 1:2, aby cukr sirup konzervoval. "Síla“ sirupu pak bude záležet na množství přidaného zázvoru (na půl litru vody a 1 kg cukru by měl stačit 50 až 100 gramový kousek oddenku). Čerstvý zázvor nakrájejte na tenké plátky, přidejte vodu a cukr a za stálého míchání vařte asi 15 minut. Poté stáhněte z plotny, nechte ještě asi čtvrt hodiny louhovat, pak sirup sceďte a naplňte do lahví. Vyvařený zázvor můžete ještě prosypat cukrem, usušit a užívat podobně jako kandovaný.